Jde zejména o nebezpečný mor včelího plodu. Například na Zlínsku museli veterináři v minulých letech prohlédnout stovky jeho ohnisek. „Na základě osvědčení, které získají, nám budou moci vypomáhat,“ potvrdil Deníku ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

V případě výskytu moru včelího plodu se kolem ohniska vytyčuje ochranné pásmo v okruhu tří nebo pěti kilometrů. Chovatelé včel si budou moci pozvat svého kolegu vybaveného příslušným osvědčením. Pomůže jim určit, zda jsou jejich včelstva zdravá, nebo nejsou. „Při podezření na onemocnění to oznámí státnímu veterinárnímu lékaři,“ popsal Deníku místopředseda Českého svazu včelařů Miroslav Peroutka.

Vosa, ilustrační foto
Sršni, vosy, klíšťata, blesk či snad slunce? Kdo je největší letní zabiják

Veterinář potom odebere vzorek a odešle jej do laboratoře. „Pokud bude potvrzen mor včelího plodu, zlikviduje se včelstvo i s úlem, protože ten zárodek je velmi odolný,“ uvedl Peroutka. Aby se včelař mohl stát proškoleným prohlížitelem, bude muset absolvovat teoretické i praktické školení a složit test.

TŘETINOVÝ ÚHYN

Připravovaná vyhláška doprovází novelu veterinárního zákona. Tu v polovině srpna schválili senátoři. Aby začala platit, chybí jen podpis prezidenta. V tom případě vyjde ve sbírce zákonů a v platnost vstoupí od následujícího měsíce.

„Slibujeme si od toho, že nám pomohou odkrýt skrytá ohniska nákazy a že se mor včelího plodu podaří více utlumit,“ uvedl na adresu nových vyškolených včelařů Peroutka. V každém okrese by veterináři měli mít nejméně jednu takovou nově vyškolenou „jednotku rychlého nasazení“ čítající jednoho až dva pomocníky. V oblastech s vysokým výskytem choroby by jich přivítali i více.

Zlepšení spolupráce očekávají také veterináři. „Ne všichni včelaři dodržují veškerá opatření, byť se to nedá mnohdy prokázat,“ míní Semerád. Veterináři proto vydávají metodické pokyny na ošetření včelstev v různých ročních dobách.

Ilustrační foto.
Medu bude letos málo, včelaři budou zdražovat

V mezinárodním srovnání si čeští včelaři podle Peroutky stojí dobře. Zatímco v některých zemích nepřečká zimu až 30 procent včelstev, u nás jejich podíl nepřesahuje desetinu celkového počtu. V některých regionech, například na severu Čech i Moravy, ovšem někteří chovatelé hlásili až třicetiprocentní úhyny včel. „Vždycky také strašně moc záleží na počasí,“ podotkl šéf veterinářů Semerád.

V Česku připadá v průměru na čtvereční kilometr  asi osm včelstev. Vyšší hustotu jich v Evropské unii má pouze Řecko a Maďarsko, o třetí příčku se dělíme s Portugalci. Podle Peroutky přitom u nás zvolna narůstá jak počet včelstev, tak i včelařů, kteří se o ně starají. Český svaz včelařů má nyní asi 54,5 tisíce členů, jenom loni přitom přibyly dvě tisícovky nováčků.

Včely podle Peroutky ne-jen opylují rostliny, které zajišťují třetinu potravy lidstva. Stojí také za opylováním planě rostoucích kytek, čímž zajišťují druhovou rozmanitost přírody. Jejich role navíc stále roste v souvislosti s tím, jak ve volné přírodě ubývá divoce žijících opylovačů, tedy včel samotářek a čmeláků.

Adam Matouš z Předlic má malé zemědělské hospodářství a někdo mu bezdůvodně tráví zvířata.
Mladému chovateli z Předlic zabili lidé už desítky zvířat

Přitom včely žijící v mírném pásu nyní trpí podvýživou. U nás jim dobře nedělají zejména velké lány řepky. Sice si z nich přinesou hodně pylu, ale pouze jediného druhu. Chybí jim proto více pylu třeba z lučních květin. „Potravu má včela proto méně hodnotnou a nedokáže tak dobře vzdorovat běžným zátěžovým situacím, případně i nemocem,“ posteskl si včelař.

Lépe jsou na tom včely v subtropickém a tropickém pásmu, kde proto jejich počty rostou. „Někde dokonce včelí larvy pojídají,“ dodal Peroutka. Na některých kontinentech jsou tak běžnou součástí jídelníčku vzhledem k vysoké výživné hodnotě a snadnému získávání. Někde dokonce labužníci plásty se včelím plodem upřednostňují před medem.

Ilustrační foto
Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře