Vědci z olomoucké univerzity v současné době zjišťují, jaké škody na včelstvech po celé České republice zima napáchala. Už nyní ale tvrdí, že zatímco loňský rok byl pro včelaře kritický, letos by měla být situace příznivější. Vycházejí z prvních informací, které od včelařů dostávají.

I podle veterinářů by situace letos měla být výrazně lepší. Vysoké nakažení zjistili u sedmi procent včelstev z více než 56 000 kontrolovaných vzorků. „Bez roztočů jich byla letos polovina, zatímco loni jich bylo 22 procent," informoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. podle kterého byl loňský rok jeden z nejhorších v historii. Podle statistik uhynulo asi třicet procent včelstev. Hlavním viníkem byl indický roztoč Varroa destruktor neboli kleštík včelí, který způsobuje nebezpečné onemocnění zvané varroáza. Tentokrát roztoč, který se na území České republiky poprvé objevil v roce 1981, stavy včel tolik nedecimoval. „Přezimování dopadlo velmi dobře a nejsou zprávy, že by někde došlo k velkým úhynům," uvedl místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.

Hlavní příčiny

Vidí za tím dvě hlavní příčiny: loni vyhynula ta nejvíce napadená včelstva, takže včelařům zůstaly nejsilnější roje, a navíc byli po loňských zkušenostech bedlivější. „Loni jsme zaznamenali enormní zájem o léky proti varroáze," doplnil Peroutka.

Z loňského průzkumu také vyplynulo, že masivní úhyn postihl celou střední Evropu. „Pro včelaře je skutečně zásadní, aby zdravotní stav včel pravidelně sledovali a případně začali včas s léčbou," řekl biochemik a včelař z Univerzity Palackého v Olomouci Jiří Danihlík s tím, že výsledky letošního průzkumu budou mít vědci k dispozici na konci léta.

Jenomže nemusí jít jen o včely medonosné. Do kritické situace se dostaly včely samotářské, kterých v České republice žije několik set druhů, ale desítky jich už vyhynuly. Jejich přežití je závislé na činnosti člověka. Jsou často vázány na několik málo druhů kvetoucích rostlin.
„Pro jejich přežití je tedy klíčová přítomnost živných rostlin i vhodného stanoviště k hnízdění v jejich okolí. Menší druhy umí za potravou létat jen desítky metrů," řekl ČTK biolog z Univerzity Karlovy Petr Henberg.

Už loni na jaře odborníci upozornili, že vyhynutí hrozí desetině evropských včel. V současné době na starém kontinentě žije přes dva tisíce druhů, přičemž šedesát procent může být zařazeno mezi druhy ohrožené. „Intenzivní zemědělství si začíná vybírat další významnou daň – úhyn živočichů klíčových pro lidstvo," upozornila před časem Klára Havlová z Hnutí Duha. Přitom včely mají zásadní 
roli při produkci potravin. Ročně podle ekologů opylují plodiny v hodnotě 605 miliard korun. Opylovači včetně včel mají vliv na 84 procent hlavních plodin určených k lidské spotřebě.

Šestina opylovačů vyhyne

Pokud budou tito opylovači nadále mizet, budou mít lidé značný problém. „Bez opylovačů se mnoho z nás bude muset obejít bez kávy, čokolády nebo brambor a dalších běžných potravin," varoval na konci února viceprezident Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) Simon Potts. Vědci upozornili, že na opylovačích přímo závisí pět až osm procent světové zemědělské produkce, což představuje 5,8 až 13,7 bilionu korun.
V současné době žije na planetě více než 20 tisíc druhů opylovačů. Nejde jen o včely ale i o motýly, čmeláky (u nich vědci odhadují, že hrozí vyhynutí dvěma pětinám druhů) nebo kolibříky či netopýry. U těchto zvířat vědci odhadují, že vymře jedna šestina druhů. Jejich úbytek předpokládají především v Severní Americe a Evropě.

Ne vždy ale přicházejí jen špatné zprávy. I přes loňský nepříznivý vývoj ze začátku roku se nakonec českým včelařům docela dařilo. Jejich včely totiž vyprodukovaly 9228 tun medu. „Loni vyšla solidní lesní medovicová snůška. Obvykle končí v červnu, ale loni trvala až ke konci července," vysvětlil Miloslav Peroutka. A tak zatímco loňské sucho a vedro přivádělo k zoufalství sedláky, včelaři z počasí těžili.

Na cenách medu by se ale nynější příznivá situace odrážet neměla. „Nemyslím si, že by ceny medu klesly dolů. Pokud nedojde k nějakým výrazným výkyvům, tak by se měly pohybovat kolem 130 až 150 korun za kilo," dodal místopředseda včelařů z Prostějova Petr Lorenc.
V posledních osmi letech také stabilně roste zájem o včelařství. Zatímco v roce 2008 Český svaz včelařů evidoval 45 604 členů, loni jich už bylo možné napočítat 53 447. Jejich počet se tak vrátil na úroveň ze začátku 21. století.

Včely