Někteří Romové se o přízeň voličů ucházejí za jiné strany. Zájem o letošní volby je ale podle Miroslava Brože ze sdružení Konexe mezi Romy malý. V Česku žijí i početné skupiny cizinců, a to třeba z Ukrajiny či Vietnamu. Volit ale mohou jen ti s českým občanstvím.

Zdravotně postižení se podle Krásy zajímají o volby přibližně stejně jako zbytek populace. Očekává, že jejich účast bude možná o trochu nižší, ale neměl by to být velký rozdíl. "Samozřejmě si uvědomují, že ten výsledek voleb také má vliv na to, jakou budou mít podporu a zastání," vysvětlil. Pro lidi se zdravotním postižením je velmi důležité, aby v prioritách nové vlády byla také problematika handicapovaných.

Podle Krásy inklinují zdravotně postižení většinou spíš k levici, někteří ale volí i pravici či nově vzniklé protestní strany. Národní rada osob se zdravotním postižením vydala minulý týden ve svém časopise některé pasáže volebních programů deseti hlavních stran, které se týkají problematiky lidí se zdravotním postižením. "Čtenáři našeho časopisu Mosty pro integraci si mohou sami rozhodnout, jak to oni vidí," řekl předseda rady.

Krása neví o žádných kandidátech se zdravotním postižením. "Já si pamatuji, že vždycky byl v Poslanecké sněmovně někdo se zdravotním postižením, já jsem tam byl sám deset let (1992-1998 za ODS, 1998-2002 za Unii svobody), ale myslím si, že teď tam nebude nikdo," řekl. Kandidátů se zdravotním postižením je podle něj čím dál méně. "V tomto jsme na tom hodně špatně i proti jiným státům, tvoříme deset procent občanů České republiky, ale to zastoupení v těch zastupitelských orgánech je prakticky nulové," dodal.

Romové se podle aktivistů volit moc nechystají. V Česku jich podle odhadů žije asi čtvrt milionu Romů. Řada z nich má ale místo českého občanství třeba slovenské, a tudíž je bez volebního práva. Zhruba třetina příslušníků menšiny žije v ghettech, kde působí i sdružení Konexe. "Zastáváme názor, že Romové by měli chodit volit, že je to potřeba, aby se ukázali jako volební síla, ale bohužel chodí volit málo, a to kvůli nízké úrovni vzdělanosti," řekl Brož.

Zástupci sdružení se obávají falšování či kupování hlasů v severočeských sociálně vyloučených lokalitách. Chystají se v nich proto volby sledovat. Brož poukázal na to, že se už v minulosti třeba v Krupce musely volby několikrát opakovat.

Část Romů podle Brože vzpomíná na dobu komunismu, kdy se jim údajně dařilo lépe. "Starší generace romským voličů na to vzpomíná ráda a myslím si, že někteří volí komunisty," řekl. Romské strany jsou podle něj nyní v útlumu, zájmy Romů dlouhodobě zastává Strana zelených. "Oni mají teď několik Romů na kandidátkách, ale to jsou Romové, kteří jsou zástupci romských elit," uvedl Brož.

Zatímco ve volbách před čtyřmi roky bylo na na kandidátkách 20 Romů, což bylo nejvíce od roku 1990, letos podle něj kandiduje Romů velmi málo. "Neodpovídá to procentuálnímu zastoupení v populaci a kromě (současného náměstka ministra pro lidská práva) Davida Beňáka za ČSSD a pár kandidátů za Zelené o nikom nevím," poznamenal.

V Česku žijí i početné skupiny cizinců. Volit mohou ale jen ti, kteří mají české občanství. Od roku 2005 do roku 2015 ho podle Českého statistického úřadu dostalo 33 229 lidí. Mezi nimi bylo 7488 Ukrajinců, 5705 Slováků, 1724 Rusů a 1185 Vietnamců.