Od té doby už radikálové zničili desítky historických památek. Odborníci se snaží zdevastované objekty zachránit. Shromažďují proto historické fotografie, plány nebo prohlížejí satelitní snímky, které by mohly posloužit při obnově staveb.

„Asi měsíc potom, co extrémisté obsadili Mosul, a média informovala o každodenním ostřelování nejvýznamnějších památek, jsme museli na zoufalou situaci nějak zareagovat. Chtěli jsme vyjádřit nejenom svůj postoj, ale také pozitivně přispět k nápravě," nastínil archeolog Karel Nováček působící také na Západočeské univerzitě v Plzni. Spontánně tak vznikl tým, do něhož vstoupili kromě Nováčkovy kolegyně Lenky Starkové ještě historik a arabista Miroslav Melčák a arabista a islamolog Ondřej Beránek stojící ve vedení Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Právě tato instituce převzala nad projektem záštitu.

close Pozdně středověká mešita Nabi Džirdžis na historickém snímku zoom_in Čtveřice tuzemských expertů zápasí hned na několika frontách. V první řadě sbírá materiály ke studii o dějinách severoirácké metropole. „Mosul má smůlu, že se až na výjimky dosud nestal předmětem žádného dokumentačního bádání. Byl a je mimořádným autentickým středověkým městem. Díky soužití mnoha kultur zde vznikla jedinečná architektura. Vůbec nejcennější jsou stavby z 12. a 13. století. Jednotlivé architektonické formy a výzdobné prvky si plynule vypůjčovali křesťané i muslimové," konstatoval Nováček.

Doplnil, že právě nejvzácnější objekty padly za oběť Islámskému státu. „Jednalo se hlavně o památky funerální, tedy mauzolea a hrobky, které byly kompletně zničeny. V duchu přísného extrémistického chápání islámu nesmí jejich víře nic překážet, je to striktně monoteistické náboženství. Člověk by neměl uctívat jiné osoby, živé ani zemřelé, žádné další symboly kromě boha," vysvětlil plzeňský vědec a pedagog. Právě z toho důvodu radikálové odstranili například mauzolea imámů Jah-já Abú al-Kásima nebo Aun al-Dína či mešitu Nabi Džirdžis.

Pod buldozery zanikl také anglický válečný hřbitov založený v roce 1916. „Bylo zde uloženo přibližně 350 vojáků z celého severního Iráku, kteří padli během první a druhé světové války. Na jednom místě leželi angličtí i turečtí vojáci, kteří stáli ve stejné válce proti sobě. Jednalo se o významné místo odpuštění a smíření," doplnil.

Druhá oblast práce českého týmu je zjišťování stavu významných objektů a vytváření interaktivní mapy. „Prošli jsme historický Mosul dům po domě na satelitních snímcích. Porovnali jsme situaci před příchodem Islámského státu a po něm. Identifikovali jsme třicet osm staveb, které byly kompletně zničeny," upřesnil Nováček. Kromě satelitních snímků shromažďují experti také staré fotografie, plány či další písemnou dokumentaci. Největší nouzi mají o aktuální snímky z místa, jejich posílání je samozřejmě pro tamější obyvatele velmi riskantní.

Všechny tyto materiály by mohly posloužit při obnově památek po osvobození města, s nímž irácká armáda v březnu začala. „Snažíme se komunikovat s Bagdádem a prostřednictvím dat, která jsme shromáždili, vymýšlíme strategii záchrany některých staveb," uzavřel Nováček.

close Čtveřice odborníků se snaží zachránit cenné historické objekty v Mosulu a vytváří interaktivní mapy. Zprava je Karel Nováček, Lenka Starková, Hynek Švácha a  jejich kurdští kolegové zoom_in