Studovat živé organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Vzorky se upravují speciálními metodami – chemicky fixují, vysoušejí, pokrývají elektricky vodivou vrstvou nebo zmrazují. Doposud tak věda dokázala dlouhodobě studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem, který má obvykle nižší rozlišení a menší hloubku ostrosti.

Vědcům z brněnských Aplikačních laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) se však opakovaně daří elektronovým svazkem pozorovat živé roztoče, kteří experiment bez zjevných následků přežijí. Používají k tomu originálně upravený environmentální rastrovací elektronový mikroskop. Na metodě spolupracovali s japonským expertem.

„Na základě matematicko-fyzikálních simulací jsme navrhli postup, kdy na povrchu roztoče nebo jakékoliv živé tkáně vytvoříme ochrannou vodní vrstvu. Tu v určitém momentu řízeně odpaříme, provedeme pozorování a zase roztoče přikryjeme vrstvičkou vody," vysvětlila princip nové metody členka týmu Eva Tihlaříková.

Objev by mohl vytvořit most mezi optickou a elektronovou mikroskopií. Studium živých vzorků mikroskopem s lepšími vlastnostmi skýtá široké možnosti uplatnění, například při pozorování reakcí roztočů a jiných parazitů na různé prostředí, hubící látky či speciálně vyvíjené textilie. Metoda také pomůže lépe pochopit životní prostředí potravinových škůdců, plísní a kvasinek a vyvíjet proti nim účinnější obranu.

Vědci nyní chtějí získat nový environmentální rastrovací elektronový mikroskop s jinými technickými parametry, který znovu upraví podle své unikátní metody. Poté se pokusí studovat živé vzorky s výrazně větším rozlišením a v podmínkách velmi nízkých hodnot urychlovacího napětí elektronového svazku. Zároveň zkusí na vzorky působit různými změnami vnějších podmínek a ve spolupráci s biology studovat jejich reakce, uvedl vedoucí výzkumné skupiny Vilém Neděla.