Liberec - Celkem 43 pramenů z česko-německého příhraničí zvolili vědci z Technické univerzity, České zemědělské univerzity a Technické univerzity v Drážďanech (Technische universität Dresden) pro svůj projekt s názvem Prameny spojují krajiny a lidi. Vědci v něm zkoumají nejen samotná místa a vlastnosti pramenů z hydrologického hlediska, ale zajímá je především „paměť" míst. „V průzkumu se zaměřujeme na historii zkoumaných pramenů, jejich využití lidmi v minulosti i současnosti, na jejich pojmenování před válkou i dnes, a také na legendy, rituály a příběhy, které jsou s prameny spojené. Zjišťujeme také to, jestli se místní o své prameny zajímají a zda vůbec, a také jak o prameny ve svém okolí pečují," vysvětluje vedoucí výzkumu Kateřina Rudincová, expertka v oblasti kulturní geografie.

Studánky v literatuře

Mezi oblíbené a stále praktikované lidové zvyky patří jarní otevírání studánek, tedy symbolické vyčištění pramene po dlouhé zimě. K pramenům se také vážou nejrůznější legendy. K nejznámějším z nich například patří ta spojená s pramenem sv. Zdislavy v Lemberku.

V Dalimilově kronice najdeme zmínku o tom, jak Zdislava pomocí vody z pramene léčila kožní choroby, pomáhala navracet zrak nevidomým nebo pohyb chromým a jinak vážně nemocným. Lokálním tématům se ve tvorbě věnuje řada regionálních autorů, děj svých povídek situovala do Podještědí Karolína Světlá.

Kromě studia a vyhledávání zmínek v archivech a knihovnách se vědci se svými studenty dostávají také do terénu za starosty obcí v blízkosti vybraných pramenů. V srpnu a září navštívili několik obcí na Liberecku i v blízkosti hranic. Mapovali obce Janův Důl, Hlavice, Světlá pod Ještědem, navštívili Chrastavu. „Výborného přijetí a spolupráce se jim dostalo od starostů v Krompachu, Varnsdorfu a Osečné," zmínila mluvčí projektu Lenka Hanžlová.

Právě v katastru Osečné se nachází prameniště Ploučnice a k místu odkazuje jedna z povídek Karolíny Světlé. „Vypadá to, že náš projekt oslovené starosty spíše zaujal, byli sdílní, snažili se nám poskytnout co nejvíce informací, popř. odkázat na další odborníky nebo místní, kteří by o pramenech mohli mít větší povědomí. Studenti si velmi pochvalovali přístup starosty Osečné, pana Jiřího Hauzera, který poskytl řadu informací," doplnila Kateřina Rudincová.

Pomoci může každý, cenné jsou i snímky

Pro výzkum jsou cenné i konkrétní osobní či rodinné příběhy nebo současné zážitky. „Chceme se dozvědět o zdánlivě obyčejných zvyklostech a zážitcích, protože mapujeme interakci místních obyvatel s prameny v okolí. Pamatuje si váš dědeček, že zastavoval s koňmi u některého z pramenů? Chodíváte k některému prameni na pravidelný rodinný výlet? Prameny najdeme i v romantických místech a jsou s nimi spojené i osobní zážitky. I takové informace jsou pro náš výzkum velice cenné, ačkoliv někomu mohou připadat nedůležité. Podělte se o ně s námi," vyzývá Hynek Böhm, expert v oblasti interkulturního vzdělávání.

Vědci hledají především pamětníky. Chtějí získat co nejvíce informací k pramenům v oblasti mezi Libercem a Žitavou. Zájem mají především o fotografie, osobní příběhy, rodinné vzpomínky nebo místní pojmenování z minulosti. „Budeme potěšeni, pokud nám kdokoliv nahlásí i třeba zapomenutý pramen, o kterém nyní nevíme. Každého „objevitele" a jeho tip na neznámý pramen, námět, fotografii nebo jinou informaci odměníme," doplňuje Jiří Šmída, vedoucí projektu z Technické univerzity v Liberci. 

Jak se můžete zapojit do projektu?Pro nahlášení informací je připravena speciální online mapová aplikace na adrese http://prameny.tul.cz/mapa. Jejím prostřednictvím lze označit místo, zadat oficiální i neoficiální název, typ pramene, nahrát fotografii a připojit krátký příběh.