Jsou to důležité informace pro sadaře, kteří v zimě chrání stromy postřikem. Z výzkumu vyplývá, že místo něj je lepší napomáhat pavoukům, řekl dnes zoolog Stanislav Pekár.

"Podpora přirozené regulace za pomoci pavouků přitom není ani nijak nákladná. Stačí omotat na zimu kolem stromů lepenkové pásy, které listovníkovi i šplhalce poskytnou úkryt," uvedl.
Mera vysává z listů i větví šťávy, navíc vylučuje medovici, která zůstane na stromě, a tím blokuje dýchání stromu. I když strom úplně nezahubí, oslabí ho natolik, že neplodí a neroste.

Pavouci mohou fungovat jako přírodní regulátor těchto škůdců. Mery skvrnité v zimě přímo na větvičkách hrušní hibernují a jsou tak pro oba pavoučí druhy snadno dostupnou potravou.
Zatím se neví, proč jsou oba druhy pavouků v zimě aktivní. "Domníváme se, že aby přežili zimu, musí si v těle vytvořit nemrznoucí látku. Je možné, že naši dva pavouci to nedokážou, a proto ji musí získávat z kořisti, kterou uloví v zimě," doplnil Pekár. Pavouky studovali vědci v laboratoři. Nasbírali je v hruškovém sadu a vystavovali různým teplotám od minus dvou do plus 15 stupňů Celsia. Aby si ověřili, že jejich nejčastější potravou jsou mery, snažili se detekovat také DNA ze žaludků pavouků.