Slavení Velikonoc tradičně doprovází trhy, kulturní program a v některých obcích vyráží na mrskut krojovaná chasa. Zakořeněný zvyk je to například v Němčičkách na Břeclavsku, kde se mladíci u rodin děvčat zastaví, zazpívají i něco popijí. Výjimečné nejsou ani několikametrové žíly, které pletou a následně nosí několik z nich. "Dnes se nic neděje, i když je pro nás dodržování tradic hodně důležité," poznamenal starosta Němčiček Zbyněk Slezák.

V Rosicích je kromě pomlázkomatu na náměstí u radnice také tradičně ozdobený platan, který nese stovky vajíček. "Dříve to dělaly děti ze základní a mateřské školy, ale jelikož jsou školy zavřené, vyzvali jsme všechny obyvatele.

Zapojilo se jich spoustu, takže jsme spokojeni. Pod stromem jsou i zajíčci, s kterými si mohou děti hrát. Dále jsme připravili také velikonoční kvíz a on-line program jako zdobení vajíček," sdělila za Kulturní a informační centrum v Rosicích Jitka Lacinová.

V ulicích Brna se kromě výzdoby v centru oslavy Velikonoc neprojevují. Potvrzují to i dosavadní zkušenosti strážníků. "Objevuje se pití alkoholu na veřejnosti i nenošení ochrany dýchacích cest, ale není to nic, co se vymyká proti předchozím dnům. Častější jsou od čtvrtka ohlášení na shlukování lidí. Nezaznamenali jsme také žádné případy zneužívání možnosti jít po zákazu vycházení na mši," uvedl mluvčí městské policie Jakub Ghanem.

Dodal, že tento prodloužený víkend je klidnější než například minulý, k čemuž možná přispělo počasí i to, že je volno čtyři dny. Strážníci se pohybují na hojně navštěvované přehradě, na hřbitovech a hlídají rovněž i koniklecovou louku a přírodní rezervaci Černovický hájek, kde lidé dříve trhali medvědí česnek.

Covidové období se nepodepsalo ani na výzdobě jihočeských obcí a měst. V ulicích bylo o Velikonočním pondělí pusto. Jihočeši slaví v rodinném stylu, vznikají nové tradice. Lidé nosí roušky, dodržují rozestupy a mají třeba i dvoumetrové pomlázky.

Ven si v pondělí 5. dubna trouflo jen pár jedinců. Otcové a kluci vyráželi za koledou jen výjimečně. Návštěvy se konaly pouze v kruhu rodinném. Výplatu dostaly hlavně maminky, babičky, tetičky, sousedky a kamarádky. Jihočeši na zvyky nezanevřeli, hledají si vlastní cestu.

Mezi odvážné patřili například devítiletý Eliáš Bílek a desetiletý Radim Slípka z Mažic na Táborsku. Koleda se podle nich povedla a s plnými košíky byli spokojení. „Šli jsme jen po známých a příbuzných, všechno jsme měli domluvené,“ popsal Eliáš s tím, že je koledování baví. „Proto chodíme každý rok,“ dodal Radim. Po 9. hodině dopoledne už měli hotovo a s výslužkou odcházeli domů.

Neobvyklá koleda

Originálně pojala letošní Velikonoce skupina chlapců z Vysočiny. Obcházet s pomlázkou příbuzné a známé vládní opatření nedovolují, proto si poradili jinak. „Nazpívali jsme online velikonoční koledu pro letošní rok," vysvětlil Petr Mašek. Tradici tak zachovali, velikonoční svátky oslavili po svém. Ani jejich fanynky tak nepřišly zkrátka, i když na osobní setkání si asi budou muset ještě chvíli počkat.

Zdroj: Petr Mašek

Velikonoční pondělí poznamenal na mnoha místech také silný vítr. Prázdné tak zůstaly i ulice v západočeských Rokycanech, kde by se kluci s metlami v ruce dali spočítat na prstech jedné ruky. Za přáteli se spíše vydali rodiče se svými ratolestmi, jejichž košíčky obsahovaly hlavně vajíčka sladkosti.

Netradiční koledu přichystali zájemcům Neumannovi z obce Volduchy. Na plotě roubenky tu visely instrukce a podle pokynů zájemci zazvonili. Obyvatelé domu jim zamávali a návštěvníci vyprášili papírový zadek na vratech. Odměnou bylo barevné vajíčko z košíku.

Velikonoční neděli využili mnozí k procházce. V Kutné Hoře byly populární zejména parky a zahrady. Konkrétně zahrada u bývalé jezuitské koleje, nyní Galerie Středočeského kraje, nabídla návštěvníkům kromě procházky a posezení i výhled na hlavní dominanty města. Na zmiňovanou bývalou kolej, kostel sv. Jakuba a na hlavní cíl turistů, na chrám sv. Barbory.

Křesťanské tradice

V křesťanské tradici jsou přípravy na Velikonoce spojené s čtyřicetidenním půstem. Pro praktikující katolíky „půst“ většinou znamená střídmější stravování nebo pár týdnů vegetariánství. Postní doba letos skončila 2. dubna.

„Chrámy konzumu jsou na Velký pátek uzavřeny? Vůbec nevadí. Chrámy Boží jsou otevřeny!,“ upozornil tweetem mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, že o Velikonocích se můžeme s potravinami setkávat také v božích chrámech. Podle pradávné tradice totiž věřící přináší do kostelů pokrmy určené na velikonoční stůl.

Žehnání velikonočních pokrmů v katolické církvi připomíná poselství zaznamenané apoštolem Pavlem: „Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte ke slávě Boží“. Právě tuto tradici i v covidové době dodrželi například v kostele v Holčovicích na Bruntálsku.