Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velvyslanec USA Andrew Schapiro: Protiruské sankce daly Ukrajině šanci přežít

Praha – Andrew Schapiro se stal loni na podzim americkým velvyslancem poté, co pomohl sehnat značnou částku na prezidentskou kampaň Baracka Obamy. Se slavným spolužákem z Harvardu ho pojí i široký úsměv a výřečnost zkušeného právníka. S Deníkem mluvil mimo jiné o svých českých kořenech, ukrajinské krizi i občasných názorových rozkolech s tuzemskými politiky.

23.5.2015
SDÍLEJ:

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.Foto: Deník/Martin Divíšek

Velvyslancem jste teprve několik měsíců, ale s Prahou jste se poprvé seznámil už za předchozího režimu. Jak s odstupem vzpomínáte na své návštěvy
v osmdesátých letech minulého století?
Pamatuji si to velmi dobře. Poprvé jsem přijel v roce 1982 a zarazil mě ten rozpor. Bylo to jedno z nejkrásnějších měst, která jsem kdy viděl, ale lidé tu byli plní strachu a nedůvěry a řada těch nádherných míst byla trochu zanedbaná. Byl to takový mix radosti a smutku. Podruhé jsem přijel v roce 1987 se svou matkou, která byla jako pětiletá nucena Prahu opustit. Její vzpomínky nicméně pocházely z doby, kdy jako metr vysoké dítě vnímala spíš zdi a kliky dveří. Nikdy bych si tehdy nepomyslel, že pouhé dva roky od téhle návštěvy sem přijde svoboda a lidé si budou moci říkat, co budou chtít, cestovat, kam budou chtít, 
a sami si rozhodovat o své práci a svých životech. Dokonce i teď, když o tom mluvím, cítím se tím trochu pohnutý.

Co vás nejvíc překvapilo, když jste se teď do Česka po tak dlouhé době vrátil?
Třeba to, kolik lidí tu opravdu dobře ovládá angličtinu. Mluvím i francouzsky, ale když jsem tu byl v 80. letech, bylo dost těžké se bez němčiny nebo ruštiny nějak dorozumět. A zaujala mě ta energie, která tu sálá z mladé generace. Jak samozřejmě se cítí být součástí Evropy a občany svobodného světa.

V objíždění regionů jste dost možná nejpilnější velvyslanec 
v Česku. Které zážitky vám 
z cest mimo Prahu nejvíc utkvěly?
Myslím, že je důležité podívat se mimo metropoli. Když navštívíte Londýn, také nezískáte úplnou představu o Velké Británii. Přiznám se, že než jsem poprvé vyrazil do Brna, měl jsem v hlavě představu, že půjde o takovou starou vesnici. Když jsem tam přijel, zjistil jsem, že je to město stejně moderní jako třeba americký Seattle. Všude krásné restaurace, hotely, univerzita, firmy v technologicky náročných oborech. To bylo velké překvapení, ale to o mně asi nic moc dobrého neříká. Velmi mě také dojala návštěva některých menších měst, kde si připomínali 70. výročí konce války. Neuvěřitelně přátelští lidé byli v Chebu a nádherné jsou Mariánské Lázně, které jsou, jak jsem teprve nedávno zjistil, ten Marienbad, kam jezdilo tolik slavných lidí. Ve většině míst, kam jsem přijel, jsem navštívil také univerzitu nebo gymnázium a skutečně na mě zapůsobila kvalita otázek a myšlení zdejších studentů. Vaše příští generace bude opravdu skvělá.

Už jste zmínil, že máte po matce české kořeny. Ovlivnilo vás to nějak?
Četl jsem knihy Milana Kundery, Žert a Nesnesitelnou lehkost bytí. Ale větší vliv na mě měl pobyt v domě mých prarodičů. Když v roce 1939 odjížděli z Česka, vzali s sebou obrazy Pražského hradu a výhledů z parku na Petříně, které moje babička namalovala ve dvacátých letech. Přivezli také takové malé dřevěné loutky, myslím, že je stále ještě vyrábějí. Vyrůstal jsem obklopený těmihle zvláštními věcmi a jako dítěti mi připadalo, že moje rodina přišla 
z pohádkové země. Ten příběh má ale samozřejmě i svou temnou stránku. Věděl jsem, že mojí matce šlo už v pěti letech o život a že musela utéct před lidmi, kteří ji, malé dítě, chtěli zabít jen proto, že se nějakým způsobem odlišovala. To mě samozřejmě ovlivnilo také. Jsem myslím docela citlivý na otázku lidských práv a myslím, že je naše povinnost pomáhat druhým.

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.

Nedávno jste napsal, že česko-americké spojenectví je silnější než kdykoliv dřív. Budu vám 
s dovolením oponovat. Na počátku 90. let byla střední Evropa v centru zájmu USA, zahraniční politika Hradu kopírovala postoje Washingtonu a Spojené státy byly velkou částí veřejnosti nekriticky vnímány jako vzor demokracie. Myslím, že nic z toho teď úplně neplatí.
Souhlasil bych s tím jen 
z poloviny. Bezprostředně po sametové revoluci byla ve vzduchu opravdu specifická atmosféra. Už dříve jsem to přirovnal k momentu, kdy 
z šampaňského vystřelí špunt. Mělo to tu zvláštní energii. Mladí Američané sem tehdy odcházeli, aby tu psali romány a podobně. Já mám ale na mysli vyzrálé partnerství mezi silnými a vyspělými spojenci. Pokud jde o bezpečnost, máme vynikající spolupráci. Generál Petr Pavel se za měsíc přesune do Bruselu, aby tam převzal druhý nejvyšší post v NATO. Je to výraz toho, jak vysoce je česká armáda ceněna. Pokud jde 
o ekonomiku, vzájemný obchod se za posledních pět let zhruba zdvojnásobil a doufám, že bude dál růst. A politiky obou států v důležitých tématech, týkajících se Ukrajiny, Blízkého východu či lidských práv, jsou velice pevné.

Ale někdy se rozcházejí.
Podívejte, když máte vyspělý vztah mezi spojenci, kteří jsou více vyrovnaní, než tomu možná bylo bezprostředně poté, co tu vznikla nová demokracie, vyskytnou se pochopitelně i dílčí neshody. Můžeme se třeba shodnout jen na 80 procent. Skutečně myslím, že z jakéhokoliv pohledu vzájemné spojenectví nikdy nebylo silnější. Podívejte se na tu reakci, když před měsícem a půl přijel americký konvoj. Týdny předtím se objevovaly obavy z protestů, že tu američtí vojáci nebudou vítáni a že po nich budou házet rajčata. A co jsme nakonec viděli? Lidé v příšerném počasí čekali celé hodiny a mávali vlajkami, zdravili vojáky a podávali jim jídlo a pivo. Myslím, že taková je v Česku tichá většina, a byl jsem rád, že jsem to viděl.

Dílčí neshody jste minulý měsíc měl s prezidentem Milošem Zemanem. Ten se sice jako jeden 
z mála evropských lídrů ruských oslav výročí konce války 
9. května zúčastnil, ale vojenskou přehlídku na Rudém náměstí vynechal. Potěšil vás takový výsledek?
Myslím, že tohle jsou staré zprávy. Chci mít a věřím, že také budu moci mít s prezidentem velmi dobré vztahy. Stejně jako se všemi politickými lídry v této zemi. A to je má odpověď na vaši otázku.

Velmi diplomatická odpověď. Nenechte si od nikoho říkat, že sankce nemají efekt, uvedl jste při nástupu do funkce. Čeští politici ale často tvrdí spíš opak 
a o účinnosti sankcí podle průzkumů není přesvědčena ani většina Čechů. Co o tom soudíte?
Několik měsíců staré průzkumy, které jsem viděl já, ukazovaly, že dokonce většina českých firem podporuje zachování stávajících sankcí. Myslím, že není rozumné ani fér očekávat, že samotné sankce rychle vyřeší problém. Měli bychom se spíš ptát, zda daly Ukrajině alespoň šanci přežít. Řekl bych, že daly. 
A měli bychom se ptát, zda ovlivnily kalkulace Kremlu, jestli se vyplatí postupovat dál. Myslím, že nepochybně ano. Z Ruska odtekl kapitál ve výši sta miliard dolarů, úrokové sazby jsou vysoko a rubl spadl dolů. Nemyslím, že by pan Putin byl iracionální. Chce spíš dojít tak daleko, jak to půjde za cenu, která bude co nejnižší. Důležité je ukázat, že bude muset zaplatit a že se cena může zvyšovat.

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.

Prezident Zeman nedávno řekl, že občanská válka na Ukrajině prakticky skončila, a proto lze uvažovat o tom, že protiruské sankce do konce roku skončí. Je něco takového pro Spojené státy představitelné?
Sankce budou uvolněny, až budou minské dohody zcela naplněny. Těžké zbraně musí být staženy, Ukrajina musí obnovit kontrolu svých hranic a rukojmí a političtí vězni včetně Nadiji Savčenkové musejí být propuštěni. A od toho všeho jsme pořád ještě velmi daleko. Stále vidíme časté porušování příměří, převážně z jedné strany. Nepřipadá proto v úvahu, že by sankce nyní byly zrušeny, Spojené státy by rády viděly větší pokrok. A pokud vím, tak totéž platí i pro EU. Musíme počkat.

Kyjevští představitelé stále mluví o vstupu do EU či NATO. Nebylo by nyní upřímnější přiznat, že ani jedno se zřejmě 
v dohledné době nestane? Jak se díváte na myšlenku takzvané „finlandizace" Ukrajiny?
V mnoha ohledech celou tuto krizi odstartovala snaha Ukrajinců dát najevo, že se chtějí více přiblížit Západu. Lidé v každém suverénním státě mají na taková rozhodnutí právo a není to jen slogan. Většina lidí v Česku se kterými jsem mluvil, to vidí stejně. Vstup do EU či do 
NATO je oddělená otázka 
a musela by mu předcházet celá řada kroků. O vstupu Ukrajiny do NATO teď nikdo nemluví. Ti, kteří to dělají, se snaží lidi strašit nebo chtějí vytvořit alibi pro Rusko. Ale faktem zůstává, že pokud se například Ukrajině časem podaří splnit všechna kritéria vstupu do EU a členské země budou pro, měly by obě strany mít možnost se tak rozhodnout. I český parlament se chystá odsouhlasit asociační dohodu Ukrajiny s EU. Snaha být součástí Evropy by pro nikoho neměla být hrozbou. Myslím, že je svým způsobem výmluvné, pokud tomu tak je.

Na hokejovém mistrovství světa v Česku na sebe letos dvakrát narazily týmy USA a Ruska. Prožíval jste to vzhledem k mezinárodnímu napětí jinak, než kdyby šlo třeba o Kanadu?
Neřekl bych. Zvlášť když tolik z těchto hráčů hraje 
v NHL za americké týmy. Já jsem třeba fanoušek Chicago Blackhawks, kde jsou hráči všech možných národností. Politika nemá ve sportu žádné místo. V Ostravě byla hala podle mých odhadů tak z osmdesáti procent zaplněná fanoušky Ruska, ale atmosféra byla velice přátelská i vůči fanouškům s americkými vlajkami. Možná by to mohlo sloužit jako dobrý příklad 
i v dalších oblastech.

Česko je momentálně jednou 
z mála zemí Evropské unie, které jsou zcela závislé na ruském jaderném palivu. Dělá z amerického pohledu Praha dost pro to, aby zajistila energetickou bezpečnost státu?
Je to další z těch věcí, které Kreml neúmyslně udělal – ukázal evropským zemím, jak důležitá diverzifikace zdrojů je. Ze setkání s českými politickými lídry a experty mám dojem, že Česko tomuto tématu věnuje velkou pozornost. Tak jako všichni zainteresovaní, i my teď čekáme, jaká bude nová energetická politika Česka, zda budou nové tendry a jak do celé té skládačky zapadne jaderné palivo. Nechci teď komentovat něco, co se teprve připravuje. Ale těší mě, že Češi si uvědomují význam jaderné energetiky. Jaderné elektrárny neprodukují žádné emise a pro problémy spojené se změnou klimatu se bude jen těžko hledat řešení, které by je opomíjelo.

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.

Může teď Westinghouse těžit 
z toho, že i EU by pravděpodobně více potěšilo omezení české závislosti na dodávkách od ruské firmy TVEL spadající pod Rosatom?
Pokud bude tendr férový 
a otevřený, a já věřím, že takový bude, budou mít americké firmy velmi silnou pozici. Existují různé názory na to, zda by měla být zohledněna mezinárodní situace, ale já především věřím, že Westinghouse nebo případně i jiná americká firma budou konkurenceschopné v tom, že nabídnou nejlepší a nejbezpečnější technologie.

Mezi USA a EU se vyjednává rozsáhlá smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Ta má své vášnivé zastánce i odpůrce, ale příliš informací o ní zatím na veřejnost neproniklo. Kdy se dá čekat její podepsání a jaké hlavní změny z vašeho pohledu přinese?
Jednání jsou docela daleko, ale stále je před námi velký kus cesty. Těžko říct, kdy budou jednání uzavřena, ale já doufám, že to bude brzo. Dříve, když se vyjednávalo 
o obchodních dohodách, byly hlavními tématy daně a cla. Teď jde ale o něco jiného. Cílem TTIP je sjednocení 
a zjednodušení amerických 
a evropských regulací. Myslím, že dobrý je příklad s auty. Pokud si tu pronajmu auto, abych jel do Českého Krumlova, vím, že je bezpečné, protože vyhovuje evropským bezpečnostním standardům. A nevadí mi, že se nemusejí úplně stoprocentně shodovat s těmi americkými. Přesto nelze nyní toto auto bez nákladných úprav prodávat ve Spojených státech. Totéž samozřejmě platí 
i v opačném směru. Cílem TTIP je to umožnit. Náklady na úpravy, které je potřeba vynaložit pro prodej na zámořském trhu, zatěžují především malé a střední firmy a spotřebitelům zužují výběr. Doufáme, že země, jako je Česko, které jsou velmi závislé na exportu, budou vyvážet více a získají tak více pracovních míst.

Celou dobu jsme si povídali anglicky, při příchodu do Prahy jste ale říkal, že se pokusíte zlepšit svou znalost češtiny. Povedlo se vám to?
Potřebuju studovat. Mám učitelka, ale nemám moc čas. Tak musím pracovat a možná přijde čas (z češtiny přechází zpět do angličtiny – pozn. red.), kdy uděláme interview v češtině. 

Americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro.

KDO JE ANDREW SCHAPIRO

* Narodil se v roce 1963.
* Vystudoval historii na Yaleově univerzitě, filozofii, politiku 
a ekonomiku na Oxfordské univerzitě a práva na Harvardově univerzitě. Ve stejné době studoval práva na Harvardu i americký prezident Barack Obama.
* Patří k uznávaným obhájcům 
v kauzách takzvané kriminality bílých límečků. Zastupoval mimo jiné firmu Google a její dceřinou společnost YouTube či tabákový koncern Philip Morris.
* Na Obamovu prezidentskou kampaň sehnal během let podle některých odhadů až 1,26 milionu dolarů.
* Pověřovací listiny velvyslance USA v ČR předal 30. září 2014.
* Se svou ženou Tamar Newbergerovou má dvě děti. Jeho matka pochází z Prahy, odkud v roce 1939 se svými židovskými rodiči prchla před nacisty.

Byli jsme nuceni zavřít diskusi kvůli vulgaritě některých diskutujících.

Autor: Martin Dohnal

23.5.2015
SDÍLEJ:
Předvolební debata v deníku 19.10.2017
13

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

Theresa Mayová a Angela Merkelová na jednání G20 v červenci v Hamburku
1 4

O obchodu se zatím bavit nebudeme, odmítla Merkelová Mayovou

V Olomouci se střetli fanoušci Kodaně a Zlína, vzduchem létaly dlažební kostky

/VIDEO/ Čtvrteční fotbalový zápas evropské ligy mezi Zlínem a Kodaní v Olomouci se neobešel bez problémů.

Soud se vrací ke kauze exnáměstka Šišky a OKsystemu

Pražský městský soud dnes začne potřetí projednávat obžalobu na bývalého prvního náměstka ministerstva práce Vladimíra Šišku a někdejšího ředitele ministerského odboru informatiky Milana Hojera. Podle zrušených rozsudků muži zneužili pravomoc a vydírali firmu OKsystem. Soud se bude muset znovu zabývat mimo jiné škodou, kterou údajně způsobili, a její výší.

Uberu roste konkurence. Lyft dostal od Googlu miliardu

Americký gigant Lyft ve čtvrtek oznámil, že obdržel investici jednu miliardu od společnosti Google Alphabet. Částka mu má pomoci k tomu, aby lépe obstál proti konkurenčnímu Uberu, který na trhu sdílené dopravy ve Spojených státech vede.

Nejstarší česká univerzita dnes volí nového rektora

Univerzita Karlova v Praze bude dnes volit rektora. Funkci šéfa největší a nejstarší univerzity v Česku obhajuje současný rektor Tomáš Zima, který školu vede od února 2014. Proti němu kandiduje biolog Jan Černý, který je od roku 1990 prvním kandidátem na rektora z přírodovědecké fakulty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení