Mše se již tradičně účastnil prezident republiky Václav Klaus, mezi čestnými hosty byla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

„Je to svátek významný a já jsem velmi rád, že se tato tradice drží, i tato odpolední mše v Betlémské kapli je součástí připomenutí této mimořádné osobnosti našich dějin,“ řekl novinářům krátce před bohoslužbou prezident. Ocenil Husův přínos pro zemi. „Udělal to na úkor všeho, udělal to tím způsobem, že za to zaplatil životem. Je to mimořádné poselství pro budoucnost, já věřím, že i pro dnešní generace,“ shrnul.

"Přicházím s pokorou a s tím, že to stojí za to na 1,5 hodiny vypnout všechno a soustředit se na Jana Husa, jeho památku a na osudovější věci v českých dějinách, řekl Klaus.

Bohoslužbu otevřel husitský chorál Kdož sú boží bojovníci, při němž za věřícími přišli představitelé církví působících v Česku. Duchovní, který mši vedl, řekl, že dnešní smutné výročí je příležitostí k tomu, aby lidé zpytovali své svědomí. „Jan Hus bojoval za svědomí své i každého člověka,“ prohlásil v Betlémské kapli, jejíž stěny zdobí výjevy z Husova života.

Reformní kněz a tvůrce spisovné češtiny Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. V kázáních v Betlémské kapli kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi. Za to na něj byla uvalena klatba. Své názory odmítl odvolat, proto byl rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici 6. července 1415 upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.

Předchůdce současného papeže Benedikta XVI., Jan Pavel II., vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to ale jeho plnou rehabilitaci. Některé Husovy myšlenky považují katolíci dodnes za mylné.

(nam rot)