Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Většina škol není připravena na vozíčkáře

Karvinsko – Imobilní zájemci o středoškolské vzdělání jsou i dvacet let po „Listopadu“ mimo hru. Mladí lidé upoutaní na invalidní vozík mají na středních školách v regionu stále velice omezené možnosti studia.

19.2.2010 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Michal Bílek

Nemohou se jako jejich vrstevníci rozhodovat o studiu na střední škole podle toho, jaké obory je zajímají, ale především podle toho, kde jsou na ně vzdělávací instituce připraveny.

Bezbariérových škol není v regionu mnoho, jsou to spíše světlé výjimky. Vedení škol se brání tvrzením, že o bezbariérovost je ze strany studentů pramalý zájem.

„V rámci určitého projektu jsme o vybudování bezbariérového přístupu v roce 2004 hovořili. Poté ale vyšlo najevo, že by to byla několikamilionová záležitost, a vzhledem k tomu, že jsme nezaznamenali zájem tělesně handicapovaných o studium na naší škole, tak jsme od myšlenky upustili,“ potvrdil ředitel Gymnázia Františka Živného v Bohumíně Miroslav Bialoň.

Na problém lze ovšem nahlížet i z druhé strany. Kdo z připoutaných na vozíku by se hlásil na školu, která nemá bezbariérový přístup?

Školy většinou neznají své možnosti

„Navíc mnozí rodiče tělesně postižených dětí nejsou takoví, že by do světa hlásali svou nespokojenost, spíše jsou už se současným stavem smířeni. Co se týká mnohamilionových investic, tak musím říct, že je to jen o neznalosti možností škol. Je stále nevyužita spousta peněz z fondů na toto určených jen proto, že o ně není zájem, nebo se o nich neví,“ uvedl Viliam Šuňal, předseda Občanského sdružení Trianon.

Také na Obchodní a bankovní akademii v Karviné se nemohou pyšnit dobrými podmínkami pro handicapované, přestože – jak říká ředitel – tato škola je pro ně ideální. Z jejích absolventů se totiž často rekrutují lidé zaměstnaní v kancelářích. „Doposud jsme zde měli jednoho tělesně postiženého, tomu jsme se snažili vycházet maximálně vstříc třeba již tím, že jsme jej umístili do třídy v přízemí,“ uvedl ředitel školy Pavel Kulhánek.

Mezi světlé výjimky patří u škol na Karvinsku například budova Gymnázia a Střední odborné školy v Orlové. „To je poměrně nová budova, takže se již při její stavbě počítalo na rozdíl od starších budov s tím, že bude bezbariérová,“ uvedl ředitel tamní školy Pavel Kubínek.

Bohužel podobných zařízení není na Karvinsku mnoho. „Výtah pro vozíček mají málokde a problémem jsou také toalety, které nejsou obvykle přizpůsobeny na manipulaci s člověkem na vozíku. Situace se sice zlepšuje, ale pomaleji, než bych si přál,“ dodal Viliam Šuňal.

Autor: Petr Wojnar

19.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Při požáru bytu ve Štúrově ulici zemřel čtyřletý chlapec. Policisté spolu s hasiči ohledávali místo požářiště.
AKTUALIZOVÁNO
10

Noční tragédie v Teplicích. Při požáru činžáku zemřelo čtyřleté dítě

Nabíjení elektromobilů Tesla. Ilustrační foto.
4 12

Norsku začínají vadit velké elektromobily, země zavádí daň za Teslu

AKTUALIZOVÁNO

Zaorálek žádá odvolání Janečka: Nejde likvidovat firmy nevyhovující Agrofertu

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Memorandum o lithiu: Sobotka bude žádat doporučení právníků

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si nechá poradit od právníků, jak postupovat s memorandem o lithiu, k jehož zrušení v pondělí večer vyzvala kabinet Sněmovna. Mluvčí vlády Martin Ayrer dnes sdělil, že Sobotka počká, až bude usnesení doručeno na Úřad vlády.

Novinářské eso zabila bomba v autě. Galiziová šetřila kauzu Panama Papers

/VIDEO/ Malta je v šoku. Ostrov známý svou poklidnou, až rodinnou atmosférou, se vzpamatovává z vraždy investigativní novinářky Daphne Caruana Galiziové. K neštěstí došlo v úterý večer, krátce poté co oběť nastartovala svůj vůz. Galiziová, tvrdá kritička maltského premiéra Josepha Muscata si před nedávnem stěžovala na výhrůžky smrtí. 

Katalánská válka nervů, Francie separatistům nepomůže

Katalánský premiér Carles Puigdemont se dostává do svízelné situace. Zatímco stále odkládá – tentokrát na čtvrtek – vyhlášení nezávislosti, byli v pondělí večer zatčeni dva vůdci katalánských separatistů. Katalánci, kteří mají kulturně i jazykově blízko k Francouzům, vzhlížejí k podpoře Paříže. Marně. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení