Nemocných přibývá a lékaři dokáží odhalit více chorob. Prodlužuje se věk dožití. Čeho nepřibývá, jsou lékaři. „Logicky se tak zkracuje doba, kterou na pacienta máme a můžeme s ním hovořit. Snažíme se tedy uspořit každou minutu, kterou místo nás může zvládnout technika," říká brněnský praktik Vladimír Marek. V jeho ordinaci již používají například systém objednání pacientů, kdy se lidé hlásí zasunutím kartičky pojišťovny do přístroje. „Na každého pacienta tak ušetříme přibližně minutu času. Když v jeden den přijde do ordinace 50 lidí, uspoříme téměř hodinu, kterou jim můžeme věnovat navíc," dodává lékař. Cenný čas podle něj šetří i posílání výsledků vyšetření e-mailem nebo eRecepty. „Namísto bezhlavého předepisování antibiotik pacientovi odebereme krev a pošleme ho domů. Počkáme na výsledky, z nichž je patrné, zda opravdu antibiotika potřebuje. Pokud ano, voláme a posíláme eRecept, " vysvětluje Marek.

Role praktického lékaře se v posledních letech změnila, což je podle nich třeba napravit. Zatímco v minulosti praktik řešil 90 procent obtíží pacientů a speciální vyšetření ordinoval, jen když to bylo nezbytné, nyní lidé nechtějí ztrácet čas v čekárnách, praktické lékaře často obcházejí a navštěvují přímo specialisty. „Donesou si domů řadu léků, které si navzájem odporují, nebo mají stejné účinky. Liší se názvy a jsou v různých krabičkách, ale obsahují stejnou účinnou látku. Praktický lékař se často o medikaci nedozví a nemá tak šanci ji korigovat," říká přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno Hana Matějovská Kubešová. Řeší pak často až případy předávkování a dalších zdravotních potíží. Jak se praktici shodují, je třeba, aby získali zpět důvěru a byli těmi prvními, za nimiž nemocný půjde.

„Populace stárne a bude potřeba, aby praktičtí lékaři sledovali zdravotní stav obyvatel a hlídali bránu, kterou lidé do zdravotního systému vstupují," vysvětluje přednostka. 
Z pozorování lékařů pak bude možné vyvodit, jak je třeba zahustit síť terénních služeb, aby starší pacienti mohli zůstávat déle doma, kolik bude třeba lůžek v domovech pro seniory, o kolik navýšit kapacity v zařízeních, kde se starají o pacienty s demencí či Alzheimerovou chorobou. V Brně má odstartovat pilotní projekt, kdy budou praktičtí lékaři dobrovolně poskytovat údaje o svých pacientech. Ty použije Ústav zdravotnických informací 
a statistiky (ÚZIS) pro plánování do budoucna.

Nemoci

ZDENA KOLÁŘOVÁ