Cílem akce je připomenout historii, kulturu a tradice Moravy. Počet radnic, které vlajku vyvěsily se oproti loňsku ztrojnásobil. ČTK to řekl místopředseda MNO Vladimír Novotný.

Akce se uskutečnila letos podruhé. Počet obcí, které se do ní zapojily roste. Loni vyvěsilo moravskou vlajku celkem 73 radnic a vedení Jihomoravského kraje. Výzva našla letos svou podporu i v Čechách v obci Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji. "O vyvěšení moravské vlajky na zdejší radnici se velkou měrou zasloužila paní Julie Dušková, obyvatelka Jindřichovic a rodačka z Moravy," uvedl Novotný. Podle něj hlasovalo pro osm z devíti zastupitelů. K akci se přidaly letos i Dačice, které leží sice historicky na Moravě, ale patří k Jihočeskému kraji.

O radnicích, které schválily svoji účast ve druhém ročníku akce, informuje sdružení na svých internetových stránkách. Na seznamu jsou například Vyškov, Uničov, Mikulov, Litovel, Kyjov, Letovice, Ivančice, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Kuřim nebo Mikulčice u Hodonína známé svým velkomoravským hradištěm Valy.

Nově se k akci připojil například Šumperk, Moravský Beroun, Uherský Brod, Rosice, Hevlín na Znojemsku, Bučovice či Křižanov na Žďársku, který je rodištěm posledního moravského zemského prezidenta Jaroslava Mezníka (1884 až 1941) zastřeleného nacisty.

Při různých příležitostech

Vlajku vyvěšují některé radnice i při dalších příležitostech; při hodech, vinobraních a výročích spojených s historií Moravy. V Miroslavi na Znojemsku zdobí radnici v době meruňkobraní, na Uničovsku visela na 1. října při oslavách výročí zvolení moravského markraběte Jošta Lucemburského římským králem, jinde si tímto způsobem připomínají svátek knížete sv. Rostislava.

Některé radnice mají vlajku vyvěšenu celoročně. Podle Novotného je to zcela běžné v jiných historických zemích západní Evropy. Akce má především přimět veřejnost k poznávání Moravy. Proto letos MNO vyzvala radnice, aby v neděli před sv. Cyrilem a Metodějem zdarma či se slevou zpřístupnily své expozice.

Na výzvu zareagovaly muzea v Uničově na Olomoucku nebo Zábřehu na Moravě na Šumpersku. Volný vstup je i do kostnice pod poutním chrámem ve Křtinách na Blanensku nebo československé pohraniční pevnosti u Mikulova MJ-S 29 "SVAH".

Původní podobu vlajky schválil v roce 1848 moravský sněm, tedy tehdejší moravský parlament sídlící v Brně. Je tvořena horním žlutým a dolním červeným pruhem. Stejný prapor má ale i Praha nebo některá jiná města. Proto je původní moravská vlajka doplněna ještě o další tradiční symbol - moravskou orlici.