Marákovi začali počátkem 90. let na Vyškovsku hospodařit na dvou hektarech vrácených polí. Postupně dostávali zpět další. Dnes pěstují pšenici a ječmen, ale i řepku a hořčici na třech stovkách hektarů. Třetina je jejich vlastních. Nyní hlavní slovo na statku od otce přebírá pětadvacetiletý Šimon Marák.

MLADÍ ZALOŽILI KLUB

„Byl jsem v tom vychovávaný od malička, takže jsem k tomu vždycky směřoval," říká farmář. V podobné situaci se nachází řada jeho vrstevníků. Při Asociaci soukromého zemědělství ČR loni založili Klub mladých farmářů. Nyní se v něm schází pět desítek členů ve věku od 18 do 35 let.

„Společně řešíme věci jako převody majetku nebo legislativu," vysvětluje Marák, jenž klubu předsedá. Stejně jako ostatní mladí farmáři by si přál hlavně zjednodušení předpisů. Raději by byli na poli, ale stěžují si na to, že se často musí „plácat" v papírech.

„Mladší vedoucí farem mají větší schopnosti přijímat a osvojovat si nové technologie a praktiky. Častěji disponují vyšším vzděláním a tíhnou k ekologicky šetrnějšímu obhospodařování půdy," řekla Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Úředníci se podle ní snaží mladým vstup do oboru usnadnit. Jako příklad uvádí dotace z Programu rozvoje venkova pro žadatele mladší 41 let, kteří zahajují zemědělskou činnost. Od roku 2014 z něj podpořili 541 žadatelů v celkové částce přes 676 milionů korun. Zaplatit z nich mohli například zemědělské stavby a stroje, nemovitosti či zvířata.

S převodem rodinné farmy má osobní zkušenost i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zúročit by ji chtěl úpravou pravidel pro převod rodinného majetku zemědělců. Doporučuje upravit legislativu tak, aby si v přímé rodinné linii mohli majetek předávat třeba za symbolickou korunu. „Tak by nevznikaly daňové povinnosti a tyto převody by se potom výrazně neprodražovaly," řekl Deníku Jurečka.

NOVÉ PRIORITY

Mladí se nebojí pustit do podnikání jinak než jejich předchůdci. Pro Maráka již není prioritou rozšiřování hospodářství, ale zkvalitnění produktů. „Chtěl bych být schopen všechno, co vypěstuji, zpracovat a prodat přímo spotřebiteli jako jakousi regionální potravinovou značku," sní mladý farmář, který se také bude muset vyrovnat s novými výzvami. Třeba zhoršující se kvalitou půdy nebo nedostatkem vody. Zajímá se proto o moderní technologie. „Zatím nás ten problém netrápí, ale myslím si, že se situace bude zhoršovat. Připravujeme se včas," dodal.