Vyhrála jste krajské kolo ankety Zlatý Ámos, postoupila do celostátního semifinále a stala se Ámosem češtinářem. Jaké byly vaše pocity po vyhlášení výsledků?

Krajské kolo ankety Zlatý Ámos proběhlo v únoru v České Kamenici, kde s námi, nominovanými pedagogy, soutěžili i žáci. Je potřeba říci, že hlavně soutěžili oni, neboť role učitele v tomto kole byla víceméně druhořadá. Když porotci vyhlásili mé jméno, respektive název naší školy, byla jsem ráda hlavně za ně. Co se týče Ámose češtináře, tak to je pomyslná třešnička na dortu celé soutěže. Ministerstvo školství ze všech nominovaných učitelů vybralo jména tak zvaně oborových Ámosů. Měla jsem to štěstí, že los padl na mě, a tak jsem se ocitla ve společnosti dalších korunovaných hlav. Vyhlášen byl Ámos matikář, Ámos chemikář a Ámos fyzikář.

Co říkali úspěchu vaši žáci, rodina a kolegové?

Veselí, radost a gratulace rychle vystřídalo očekávání dnů příštích. Věděli jsme, že další kolo nějak proběhne, ale jak, to jsme se všichni dozvěděli až po úplném skončení regionálních kol. No a práce začala nanovo.

Vítěze krajských kol přijal prezident Miloš Zeman. Z původně půlhodinového setkání se prý stala více než hodinová debata. Co jste všechno probírali?

Ano, to máte pravdu. Přes hodinu jsme si povídali. Pan prezident byl velmi dobře připraven a dlužno podotknout, že nás šestnáct semifinalistů mu mělo co říct. Téma odměňování učitelů hýbe politickým světem pořád. My mluvili o způsobu navýšení platů, zda přidat učitelům plošně, tedy do tarifů, nebo do složky odměn. Hovořili jsme o inkluzi, což je také věčné téma, o napěchovaném RVP(Rámcový vzdělávací plán) a o možnostech jeho redukce. Prostě jsme mluvili o práci.

Byla jste i mezi pedagogy, které v březnu ocenila mostecká radnice u příležitosti Dne učitelů. Myslíte si, že prestiž učitelů v posledních letech roste?

Víte, otázka prestiže, to máte jako s přirozenou autoritou ve škole, ta se rodí při spolupráci učitel žák. Prestiž je na tom podobně, také nevznikne sama, ale tentokrát vzniká ze vztahu pedagog veřejnost. To, jak veřejnost hodnotí práci učitelů, je měřítkem prestiže. Podle různých tabulek jsme na tom my, učitelé, poměrně dobře. Dostáváme se za lékaře někam na čtvrté páté místo a to je pěkné. Jinou „informaci“ si pedagog odnese při jednání s některými rodiči.