Komunisté totiž při převzetí moci v roce 1948 jako jedno z prvních opatření již 23. února zavedli tzv. výjezdní doložku k cestovnímu pasu. Jimi řízené ministerstvo vnitra ji udělovalo pouze „v naléhavých a odůvodněných případech“, jak uváděl dobový tisk. Od zavedení doložek letos uplynulo 71 let. Smutné výročí aktuálně připomnělo na svém webu ministerstvo zahraničí.
A záruku máte?
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund měli v únoru 1948 štěstí, že byli již skoro rok v Africe, jinak by se z nich zřejmě světoběžníci nestali. Aby nekomunisté mohli doložku získat, potřebovali řadu povolení – od zaměstnavatele a uliční organizace strany i řady dalších organizací. Všechny se musely zaručit, že jde o správné soudruhy, kteří se vrátí „budovat lepší zítřky“.
„Na výjezdy měli nárok jen lidé prověření režimem. Kdo měl kádrový škraloup, tak na cesty do zahraničí a zejména na Západ musel zapomenout,“ řekl Deníku historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Nešlo přitom o československý vynález – podobné omezení volného pohybu bylo zavedeno třeba v Sovětském svazu i v jím spravované části Německa. „Nebyla to úplně nová věc, na kterou by lidé nebyli zvyklí, protože podobně striktní nařízení existovalo už za protektorátu,“ připomněl Mücke. Ani získání cestovního pasu i doložky neznamenalo, že se lidé přes hranice dostali.
Mnohdy je na hraničním přechodu zastavili pohraničníci nebo celníci při důkladné kontrole, zda s sebou nevezou něco, co nemají. Třeba vysokoškolský diplom. Kdo si jej s sebou vzal na dovolenou, zřejmě se z ní už nechtěl vrátit zpět. Povinnost mít výjezdní doložku padla až s koncem komunistické vlády. Češi na Západ mohou volně jezdit od 4. prosince 1989.