Chválí zejména snahu zvýšit platy učitelů a rozpočtových výdajů na školství. Přidané peníze ale stále nejsou dostatečné na to, aby řešily personální krizi a podfinancování škol, myslí si školské odbory a experti, které oslovila média.

Výrazně aktivní byla hlavně bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která na jaře 2015 vystřídala ve funkci Marcela Chládka (ČSSD). „Po Marcelu Chládkovi, který v míře diletantismu a sebezahledění soutěžil snad jen s Josefem Dobešem, to byla pozitivní změna," řekl odborný konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek. Nesporným kladem Valachové podle něj bylo, že prosadila zvýšení platů učitelů o osm procent a nepedagogických pracovníků o pět procent.

Vzniklo hodně sporných legislativních opatření

Předseda školských odborů František Dobšík nicméně upozornil na to, že výdělky pedagogů stále neodpovídají jejich kvalifikaci, náročnosti a odpovědnosti práce. „Ve svém programovém prohlášení uváděla vláda školství jako svou prioritu. Výdaje na školství se zvýšily, ale pokud jde o podíl HDP na školství, nedošlo k výraznému přiblížení k úrovni šesti procent, což je výše doporučená OECD," uvedl Dobšík.

Spolupráce s vládní koalicí ČSSD, ANO a lidovců byla podle Dobšíka dobrá. Zejména Valachová se podle Feřtka snažila vnímat, co chtějí asociace škol, odbory a různá sdružení. Zároveň ale jako právnička věřila v sílu předpisů a regulací, takže vzniklo i hodně sporných legislativních opatření. Mezi ně patří povinný poslední rok v mateřské škole, jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory a povinná matematiku z matematiky, dodal.

Volební program sociální demokracie je prý asociální

Velké škody ve školství způsobila současná vláda podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla. „Valachová velice úspěšně plnila volební program sociální demokracie, který je v podstatě velmi asociální," řekl.

Nelíbí se mu jednotné přijímací zkoušky, povinná maturita z matematiky, povinný poslední ročník mateřské školy a reforma financování regionálního školství. Vytýká Valachové i to, že byla proti zakládání nových soukromých škol. „Jediná sociální věc byla inkluze, a ta se moc nepovedla," dodal.

Změny připomínaly legislativní smršť

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová označila velké množství změn ve školství za legislativní smršť. „Myslím si, že paní ministryně rozpracovala více věcí, když by stačily nějaké dvě hlavní, které si měla vytknout za cíl a těm se věnovat víc," řekla.

Ředitelé gymnázií jsou podle ní rádi, že nebyl přijat návrh kariérního řádu učitelů. Byl by sice podle ní zapotřebí, ale v jiné podobě a s většími rozdíly v ohodnocení učitelů.

Protestní petici proti schválení návrhu podepsalo přes 21.600 pedagogů, odbory ho naopak podporovaly. Sněmovna kariérní řád nejdříve schválila, Senát jí ho ale vrátil se svými návrhy a poslanci ANO pak hlasovali proti normě. Nepodpořili ho nakonec ani někteří poslanci ČSSD.