K návrhům zákonů se odboráři a zaměstnavatelé mohli vyjadřovat už teď. Jejich připomínky ale neměly stejnou váhu jako výhrady ministerstev či jiných institucí. Nyní by je autoři norem měli začít také vypořádávat ve „zvláštním režimu". Měli by je projednat náměstci ministerstev, která legislativu předkládají. Pokud by se nepodařilo výhrady odstranit, zabýval by se jimi šéf či šéfka resortu. Když se ani pak řešení nenajde, dostane vláda předlohu s takzvaným rozporem. Rozhodne ona.

Vážné výhrady mívají odbory i organizace zaměstnavatelů k různým ustanovením poměrně často a ne vždy s nimi při přípravách legislativy uspějí. Nově by se připomínkami tedy kabinet musel zabývat. Na jednání vlády by je měl vyřešit šéf legislativní rady – nyní Dienstbier.

Zkvalitnění norem

Mezi připomínková místa by se měly zařadit i profesní komory, které zřídil zákon. K posouzení by měly dostávat ty návrhy, které se týkají jejich oblasti. Týká se to advokátní, notářské, lékařské, stomatologické, lékárnické, exekutorské či auditorské komory.

Podle autorů návrhu je cílem posílit roli zástupců zaměstnanců i zaměstnavatelů při vytváření zákonů. Přispět by to mohlo „ke stabilitě právního prostředí", zkvalitnění norem i k podpoře ekonomického růstu, uvádí se v podkladech pro vládu. Předáci i zaměstnavatelé si přístup Sobotkovy vlády a dialog s ní pochvalují.

Vláda by mohla v pondělí schválit i úpravy ve fungování své legislativní rady. Jejích zasedání by se nově měla účastnit ombudsmanka. Chybět by neměli ani zástupci odborů a zaměstnavatelů, pokud se budou projednávat změny, které se vztahují k práci, mzdám, výrobě či pracovním podmínkám. Podobně by mohli přijít i zástupci olympijského výboru, profesních komor a další osoby, pokud se jich chystané normy budou týkat. Pozvánky a podklady by se navíc měly nově posílat už jen elektronicky.