Kabinet Andreje Babiše (ANO) by na svém dnešním jednání měl schvalovat věcný záměr zákona o lobbingu, který počítá se vznikem tzv. registru lobbistů.

Do něj by se povinně musely zapsat právnické i fyzické osoby, které se „profesionálně“ zabývají ovlivňováním ve prospěch třetích stran, případně ve prospěch vlastního podniku. 

Za lobbovanou osobu jsou pak považováni vysocí státní úředníci, poslanci, senátoři, ministři a také jejich asistenti či poradci. Nikoliv ale starostové či zástupci samospráv. Pokud by se registrovaný lobbista setkal s politikem, vznikl by o tom písemný záznam (kdo jedná s kým a v čí prospěch, kdy, kde, o čem, a kolik za to bylo vyfakturováno). Lobbista by navíc v určitém intervalu (čtvrt roku, rok) podával do registru i souhrnné hlášení o všech schůzkách.

Přestože se ve věcném záměru zákona o sankcích přímo nemluví, někdejší Sobotkův kabinet (ČSSD) uvažoval o pokutě 200 tisíc korun pro ty lobbisty, kteří by se neregistrovali či neodevzdávali seznam schůzek.

Zatím není jasné, kdo by registr spravoval. Jako nejpravděpodobnější se jeví Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. „Zatím jsme se o tom bavili pouze neformálně. Je ale pravda, že podobné úřady v zahraničí spravují i takové záležitosti,“ připouští člen úřadu Jan Outlý.  

S kartičkou do Sněmovny

Oficiálně registrovaní lobbisté by od státu získali i určité výhody: především jednodušší fyzický přístup do sněmovny a Senátu –  podobně jako novináři. Dále by oficiální lobbista obdržel přístup do elektronické knihovny připravované legislativy (eKLEP), a pokud by s tím poslanci či senátoři souhlasili –  registrovaný lobbista by mohl vystoupit k diskutovaným návrhům zákonů přímo v parlamentu. Například v rámci projednávání ve výborech.

Vzniknout by měla i tzv. legislativní stopa. Tedy aby se jako příloha oficiálních  dokumentů objevil seznam všech organizací a lobbistů, kteří se k návrhu vyslovili či jejich připomínky byly zaneseny.

Podle Davida Ondráčky, šéfa nevládní protikorupční organizace Transparency International, by chystaný registr samozřejmě nebyl samospásný, ale znamenal by posun k lepšímu. „Vždycky narazíte na to, jak vlastně definovat, co je a co není lobbing,“ připomíná Ondráčka. „Různí političtí podnikatelé nikdy nebudou chtít vystoupit z temnot a registrovat se, ale jakýmsi vysněným ideálem je stav, kdy sami politici a úředníci budou akceptovat výhradně schůzky s registrovanými lobbisty,“ vysvětluje Ondráčka.   

Jedním z návrhů je i to, aby se změnilo hlášení věcí, které politici dostanou. Dnes musejí oznámit vše nad deset tisíc korun a maximální strop jsou dary za sto tisíc korun ročně. Nově by hlásili všechny dary nad pět tisíc, ale neplatil by roční strop.