„Některé právní překážky, na které upozornila legislativní rada vlády, musí být ještě dořešeny, ale zřízení registru je správný krok, po kterém navíc volají starostové," poznamenala k přerušení debaty šéfka legislativní rady a vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).

Novela zákona o rejstříku trestů by podle původního záměru autorů mohla umožnit spuštění evidence přestupků už v příštím roce. Nejprve by do ní měly být zaznamenávány přestupky: krádež, zpronevěra, podvod a zničení či poškození věci. Ministerstvo spravedlnosti nevylučuje, že pokud se opatření osvědčí, evidence se rozšíří i na další prohřešky.

Třikrát a dost

Podle podkladů pro středeční jednání vlády zveřejněných v elektronické knihovně legislativy má být jako trestný čin posuzováno opakování přestupku potřetí za sebou. Jako rozhodná doba se přitom měly počítat dva roky od posledního spáchaného přestupku. Po pěti letech v evidenci přestupků by byl zápis vyškrtnut.

Evidence by byla neveřejná. Přístup k ní by měly mít orgány činné v trestním řízení, správní orgány rozhodující o přestupcích, kancelář prezidenta v souvislosti s řízením o žádostech o milost a pro účely jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce a ministerstvo spravedlnosti. „Osoba, které se zápis v evidenci přestupků týká, je oprávněna do opisu z evidence přestupků nahlédnout. Údaje budou z evidence přestupků poskytovány po dobu pěti let ode dne právní moci rozhodnutí o přestupku," uváděla zpráva k návrhu.

Zavedení evidence má stát příští rok 31 milionů korun, v dalších letech pak autoři návrhu počítají s náklady na rutinní provoz ve výši 8,1 milionu korun ročně. Kolik trestných činů kvůli novince v posuzování opakovaných přestupků přibude, autoři návrhu odhadli na 12.000 až 15.000 ročně.