Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. Při nárůstu o inflaci by to bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) kolem 12 miliard korun. Na tiskové konferenci řekla, že při této částce by se zachoval navrhovaný schodek rozpočtu.

"Dnes jsme na jednání s odbory k platům ve státním sektoru zopakovali s (ministryní práce) Janou Maláčovou náš návrh na růst o 3000 korun do tarifu pro všechny. Ten podpořily i odbory. K dohodě s Andrejem Babišem zatím nedošlo, budeme dále jednat," uvedl Hamáček.

Podle návrhu Maláčové a odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Podle Babiše by navýšení o inflaci odpovídalo 1400 korunám. "Preferuju pevnou částku, je potřeba navýšit lidem s nejnižšími mzdami," uvedl Babiš.

Podle posledních odhadů ministerstva financí by inflace měla být 3,5 procenta. Maláčová je přesvědčena, že růst cen je ve skutečnosti vyšší a dosahuje šesti procent. Na platy by využila zamýšlené peníze pro armádu. "Neměli bychom usilovat o navýšení rozpočtu pro armádu. Upřednostnila bych, abychom měli fungující stát a ucelenou péči. Pokud je otázka, jestli armáda, nebo dobře zaplacení státní zaměstnanci, tak volím dobře zaplacené státní zaměstnance," řekla Maláčová.

Až tři tisíce pro každého

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula řekl, že o návrzích budou debatovat experti ministerstva financí a odborů. "Pro nás je možný kompromis mezi šesti procenty a 3000 korunami pro každého," řekl Středula. Dodal, že výdaje státu na platy by ve skutečnosti podle propočtů odborů byly zhruba třetinové, protože velká část peněz by se vrátila v odvodech a v dani z přidané hodnoty.

Schillerová zopakovala, že navrhovaný rozpočet s výdaji na růst platů nepočítá a obsahuje jen sumu na navýšení výdělků učitelů o 3,5 procenta. Pokud by podle ministryně mělo být přidání všem pracovníkům vyšší než o inflaci - tedy o 1400 korun, musel by se zvednout plánovaný rozpočtový schodek. "Pak by mně musela vláda říct, ve kterých položkách mám krátit," řekla šéfka státní pokladny.

Proti paušálnímu navýšení ve veřejné sféře se staví zaměstnavatelé. Poukazují na rozdílné výkony jednotlivých profesí i pracovníků. "Je potřeba, aby tam ta diferenciace byla, aby byli hodnoceni ti dobří," řekl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Zaměstnavatelé podporují růst platů zdravotníků, policistů či hasičů.

Návrh rozpočtu by vláda mohla podle premiéra schvalovat příští pondělí. Sněmovně ho má poslat do konce září.

Babiš chce rozhodnout příští vládu

Podle Babiše by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Babiš to řekl na tiskové konferenci po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Tripartita o navýšení debatovala už v červnu. Dohodu stále nenašla. "Tam jsou tak rozdílné názory v rámci tripartity i zaměstnavatelů a odborářů, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat," řekl po tripartitním jednání Babiš.

Maláčová na tiskové konferenci zopakovala, že vládní ČSSD trvá na 18 tisících korunách. Argumentuje tím, že vyšší minimální mzda než v ČR je na Slovensku a v Polsku. "Tam to podnikatelé zvládli. Není třeba pochybovat, že by to čeští podnikatelé nezvládli," řekla Maláčová.

Podle Schillerové je přidání o 2800 korun neadekvátní a zatížilo by sektory, které postihla pandemie. "Podpoříme jako ANO navýšení minimální mzdy v nějakých rozumných, ekonomicky zdůvodnitelných parametrech," uvedla Schillerová.

Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera se hlavně menší a střední podniky musí vyrovnávat s výpadky výroby a zdražováním surovin a výrazné přidávání nezvládnou. "Souvisí to s ekonomikou podniku. Tam to není jako u státu, podnik musí vyjít a musí na to mít," řekl Wiesner. Dodal, že zaměstnavatelé se snaží přidávat podle svých možností, aby si pracovníky udrželi. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je "naprosto neakceptovatelné", aby česká částka byla nižší než v ekonomicky slabším Polsku a na Slovensku.

Mzdové náklady na pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44 957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.

Atmosféra na tiskové konferenci byla i dnes vyostřená. Mluvčí vlády vyzvala Schillerovou, aby promluvila na úvod. Slovo si ale vzala Maláčová. Řekla, že její vládní kolegyně má sice v kabinetu jako vicepremiérka vyšší postavení, ale v tripartitě je jako její místopředsedkyně výš ona, takže bude mluvit první. Vyjádření k jednotlivým tématům provázely slovní přestřelky. Ostřejší hádka se pak strhla o zaměstnávání cizinců. Vystoupení před novináři tak trvalo téměř hodinu a půl.