Aktuální situace v zemi je podle Hamáčka vážná. "Klíčové budou následující dny, kdy uvidíme, zda zafungovalo opětovné zavedení roušek, nebo bude třeba přistoupit k dalším opatřením. Pokud bychom neudělali nic, riziková hranice by se mohla přiblížit v horizontu tří týdnů," řekl. Cílem podle něj je zabránit přehlcení zdravotnického systému a ochránit zranitelné skupiny obyvatel, zejména seniory.

Podle Hamáčka bude krizový štáb pracovat na tom, aby katastrofické scénáře nenastaly, bude ale podle něj potřeba součinnost všech lidí. Vyzval k důslednému dodržování hygieny a rozestupů, k nošení roušek tam, kde je to nařízeno a k tomu, aby se lidé vyhýbali hromadným akcím. Majitelé chytrých telefonů by si podle něj měli nainstalovat aplikaci eRouška.

Hamáček dnes také řekl, že plénum krizového štábu se bude scházet jednou týdně, nejbližší jednání se uskuteční ve středu. Kromě toho se budou denně setkávat pracovní skupiny krizového štábu, které budou mít za úkol spolupráci s kraji nebo zabezpečení ochranných pomůcek. Do budoucna Hamáček nevyloučil že by krizový štáb mohl řešit i distribuci ochranných pomůcek, pokud by jich byl nedostatek.

Do činnosti obnoveného Ústředního krizového štábu se zatím na rozdíl od jara nezapojí zástupci opozice. Na dnešním jednání vlády, která štáb aktivovala, podle Hamáčka nebyla vůle opozici zapojit. Podrobnosti k tomu nesdělil. O možnosti zapojení zástupců Prahy se podle něj jedná.

Činnost bezpečnostních složky zatím epidemie koronaviru nijak neomezila. Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba dnes novinářům řekl, že nakažených je 43 hasičů, v karanténě dalších 112. Podle policejního prezidenta Jana Švejdara je v karanténě asi 400 policistů, z toho 150 se nakazilo. Ryba i Švejdar ale zdůraznili, že na činnost jejich sborů nemá epidemie vliv.

Babiš změnil názor

Ústřední krizový štáb dnes znovu aktivovala vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních týdnech odmítal návrhy koaliční ČSSD a opozice na svolání štábu, v pátek ale změnil názor po výzvě Asociace krajů. Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) novinářům po jednání kabinetu řekla, že rozsah kompetencí štábu je oproti jaru zúžen. Soustředit se má zejména na koordinaci krajů.

Babiš názorový obrat zdůvodnil špatnou komunikací mezi ministerstvem zdravotnictví a kraji. Předseda vlády do té doby obnovení krizového štábu odmítal s odkazem na to, že ministři o epidemii jednají ve vládní radě pro zdravotní rizika. Podle dřívějšího Babišova vyjádření měl doznat změn statut krizového štábu, což se podle Schillerové také stalo. Na jaře se podle Babiše ukázalo, že některé komise nebyly potřebné, navíc role štábu bude jiná než při první vlně covidu-19.

"Štáb má především znamenat jakousi základní spojnici mezi vládou a jednotlivými hejtmany. Má se věnovat především koordinaci krajů a vůbec těchto otázek souvisejících s vývojem pandemie. Nicméně témata, která souvisí s pandemií a ekonomickými otázkami, zůstávají výslovně v gesci jednotlivých resortů a příslušných orgánů státní správy, kterým náleží," řekla po jednání vlády vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO).

"Statut doznal změn. Parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu jsou oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů. Jsou tam pracovní skupiny pro koordinaci krajů, pro zabezpečení věcnými zdroji, pro distribuci," dodala.

Ústřední krizový štáb byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března přes původní Babišův nesouhlas. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března, krizový štáb byl zřízen o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu.

Původně kabinet změnil statut, aby štáb mohl místo Hamáčka vést tehdejší náměstek ministra zdravotnictví a nynější nový ministr zdravotnictví Roman Prymula. Po dvou týdnech se vedení ujal Hamáček.