Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman řekll, že návrh na zřízení vládního personálního výboru není podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) tou správnou cestou. Babiš se podle mluvčího domnívá, že zřízení orgánu by znamenalo zásah do kompetence ministerstva financí, které má hospodaření s majetkem státu na starosti. "Je nutné sledovat primárně odbornou způsobilost, nikoli politickou příslušnost," uvedl v prohlášení Babiš.

Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka jde o nedorozumění. O zasahování do kompetencí podle něj nejde, rozhodnutí výboru o personálních nominacích totiž nebude závazné. "V předloženém materiálu nikde nebylo napsáno, že by výbor rozhodoval, rozhoduje samozřejmě ministr, ten má zodpovědnost," řekl Bělobrádek. Pokud ministr nebude s doporučením výboru souhlasit, bude muset vlastní návrh obhájit před ostatními ministry.

I lidovci ale k návrhu na zřízení výboru podali připomínky. Požadovali, aby byly jasně vymezeny kompetence a pravomoci výboru. Podle Bělobrádka také některé lhůty, které výbor na své rozhodování bude mít, mohou celý proces výrazně zpomalovat.

Pětičlenný tým

Monitorovací tým pro dohled nad církevními restitucemi by mohl mít pět členů. Kromě premiéra by v něm mohli usednout ministři financí, vnitra, kultury a zemědělství. Podle některých informací se mluví i o účasti ministryně spravedlnosti. Zřízení tohoto výboru žádala především sociální demokracie, která církevní restituce kritizuje. Dohled nad restitucemi měl mít původně jen ministr zemědělství. Úřad ale připadl KDU-ČSL, která majetkové vyrovnání s církvemi považuje za hotovou věc a nechce je dále přehodnocovat.

Výbor by měl podle dřívějšího vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) shromažďovat informace, které se týkají majetkových restitucí a možných soudních sporů, které mohou vzniknout v souvislosti s dalšími požadavky církví nad rámec zákona o majetkovém vyrovnání. "Myslíme si, že by stačilo předkládat vládě pravidelné zprávy, ale výboru se nebráníme," řekl Bělobrádek.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který je připravil komunistický režim, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud.