Postih za neplacení výživného se zpřísnil již v minulosti, když dříve soudy stanovovaly trestní odpovědnost po nejméně půlročním nehrazení alimentů, uvedli vládní legislativci v podkladech pro ministry. Se zvýšením trestních sazeb to podle nich už tehdy vedlo k nárůstu počtu vězňů, byly proto opět zmírněny.

„Nelze předpokládat, že by k vyřešení problémů spojených s neplněním vyživovací povinnosti mohlo vést další zpřísnění trestní represe," stálo v předběžném stanovisku pro ministry.

Vláda podle materiálu měla upozornit rovněž na to, že úprava by mohla vést i ke kriminalizaci jednání s malou společenskou škodlivostí. „Neboť na takto krátkou dobu může k výpadku plateb dojít i v poměrně běžných, byť nechtěných, životních situacích," stálo v dokumentu. Legislativci poukázali taky na to, že odborníci doporučují spíše zrušení kriminalizace zanedbání povinné výživy.

Návrh vlády, aby za dlužníky platil alimenty stát, problém spíše prohlubuje a přesouvá odpovědnost z jednotlivce na celou společnost, napsala Adamová. Argument o hrozbě přeplněných věznic považuje za nesprávný. „Trest odnětí svobody je až tím nejzazším řešením. V praxi se osvědčují alternativní tresty, jako je například odebírání řidičského oprávnění," uvedla Adamová.

Adamová už dříve řekla, že částky na nezaplaceném výživném dosahují ročně až několika miliard korun. Poukazovala na to, že řada neplatičů posílá dětem peníze jen jednou za čtyři měsíce, aby se stíhání vyhnula. Navíc neposkytne ani celou stanovenou částku.

Ministerstvo vnitra evidovalo za loňský rok zhruba 12.100 případů zanedbání povinné výživy. Policie kvůli tomu stíhala 10.700 lidí, z nich 1322 žen.