Zaměstnanci nyní odvádějí na sociální pojištění 6,5 procenta ze základu příjmu. Rodičům dvou dětí by podle návrhu měly odvody klesnout na pět procent, u tří dětí na 2,5 procenta. Matky či otcové čtyř a více dětí by neposílali nic.

O stejnou část by se snížily sazby osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ). Rodiče bez potomků či s jedním potomkem by zůstali na 29,2 procenta. U dvou dětí by sazby klesly o 1,5 procentního bodu na 27,7 procenta, u tří dětí by činily 25,2 procenta a u čtyř a více dětí 22,7 procenta.

Kabinet se k návrhu vrátil po čtvrt roce. Projednávání novely ministerstva práce přerušil v prosinci. Proti záměru se tehdy postavilo ministerstvo financí. Vadil mu pokles příjmů z pojistného i růst výdajů na další úředníky. Výhrady měly i jiné resorty, zaměstnavatelé či odbory.

Nižší odvody by měl jen jeden z rodičů. Podle ministerstva práce by je mohlo získat na 730.000 lidí, tedy kolem 13 procent pracovníků. Příjmy do systému, z něhož se vyplácejí důchody, by podle propočtů klesly o 3,8 miliardy korun. Bělobrádek odmítá, že by stát přišel o peníze. "Ty peníze zůstanou v kapsách pracujících rodičů. Tento systém nemá žádný význam pro ty, kteří do práce nechodí. Naopak zůstanou těm, kteří se o děti starají," uvedl.

Ministerstvo práce si od novely slibuje vyšší porodnost. V podkladech pro vládu uvedlo, že důchodový systém je "založený na platbách budoucích generací". Snížení sazeb má "ocenit zásluhy" rodičů na výchově dalších plátců odvodů. Podle autorů by lidem s výdělkem kolem 23.000 korun zbylo po úpravě v peněžence měsíčně podle počtu dětí zhruba o 340 až 1500 korun víc, u výdělku kolem 46.000 by to bylo o téměř 700 až 3000 korun víc.

Podle ministerstva financí jsou navrhované změny nesystémové, nejsou technicky domyšlené, prohloubily by schodek rozpočtu a vzrostla by administrativa.