Kabinet totiž schválil jak vedení silnice R 52 pře Mikulov, kterou kritizují ekologové, tak alternativní trasu R 55 kolem Břeclavi, která by více využila současnou dálnici D2. „Pro nás je podstatné, vláda dala zelenou výstavbě trasy R52 přes Mikulov, takže můžeme veškeré síly napřít na tuto stavbu. Samozřejmě to vítáme, protože tato trasa je z hlediska územního plánování nejdál,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. „Pokud by se měly schvalovat jiné trasy, změna územního plánu by zabrala roky,“ dodal Hanzelka. Dálnice přes Mikulov až k rakouským hranicím by podle něj měla být dokončena do roku 2014.

Hanzelka doplnil, že vláda do budoucna nevyloučila ani stavbu paralelní trasy kolem Břeclavi. Ekologové však kritizují, že by se tím jižní Morava ocitla v sevření dvou dálnic. Podle informací Deníku by se mělo ministerstvo dopravy dohodnout s Rakouskem, které trase dá jižní soused Česka přednost a kam napojí vlastní dálnici směřující na Vídeň.

„Vláda zcela ignoruje odborné studie prokazující, že je možné realizovat řešení spojení s Vídní, které může stát až o 30 miliard korun méně. A to už je podezřele vysoká částka,“ uvedla Daniela Konečná, právnička Ekologického právního servisu.

Podle ní je navíc rozhodnutí kabinetu sporné. „Vláda nemá k rozhodování o konkrétních trasách dálnic a silnic žádné zákonné zmocnění a rozhoduje tak v rozporu s Ústavou ČR,“ dodala Konečná.

Vedení kraje rozhodnutí uvítalo

Vedení Jihomoravského kraje vládní rozhodnutí uvítalo.

„Jsem moc ráda, že to vládou prošlo. Uklidní se i rakouská strana a my konečně můžeme připravit text mezistátní smlouvy a začít stavbu intenzivně připravovat. Rakušané už staví a skončí v roce 2013. Musíme se snažit neskončit o moc později,“ prohlásila náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková, která má na starost územní plánování v kraji.

Koaliční strana zelených do usnesení vlády prosadila bod, že se začne prověřovat také možnost, že by kamiony z Brna jezdily ponové trase do Břeclavi, odkud by pokračovaly do Rakouska. „Kromě přechodu v Mikulově se začne vyjednávat i napojení přes Břeclav,“ informoval člen předsednictva Strany zelených Martin Ander.

Podle Procházkové takhle trasa ale neprojde. „Situace kolem ní je nevyjasněná. Musel by se změnit územní plán a navíc by s ní musela souhlasit i rakouská strana. Jejich postoj bude rozhodující. Pokud vím, tak se čtyřproudou silnicí na Břeclav nepočítají,“ tvrdí Procházková.

Její slova potvrdil už dříve poslanec dolnorakouského parlamentu Karl Wilfing. „Při posuzování prvotního plánu rychlostní silnice jsme zkoumali několik variant tras. Rozhodli jsme se pro Drasenhofen – Mikulov. S jiným napojením nepočítáme. Na jakoukoliv změnu plánu už je pozdě,“ tvrdí rakouský poslanec Wilfing.

Spokojenost i v Mikulově

Lidé v Mikulově rozhodnutí vlády o definitivní trase R52 většinou vítají. „Myslím, že je to pro Mikulov dobrá zpráva. Dálnice přes Břeclav na Bratislavu je už teď zahlcená a silnice přes Mikulov není až tak moc frekventovaná. To se nejspíš ani po jejím rozšíření příliš nezmění,“ myslí si Karol Porubský z Mikulova.

Spokojený je i mikulovský starosta Rostislav Koštial. „Naši zastupitelé už v roce 2006 vyjádřili souhlas s trasou přes Mikulov. Zatím vyčkáváme a jakmile získáme podrobnější informace, budeme podle toho postupovat,“ vyjádřil se Koštial.

To starosta Břeclavi Dymo Piškula je mnohem zdrženlivější. „Několikrát jsme řekli, že každé rozhodnutí, které posune spor kolem dvou tras na Vídeň dopředu, je pozitivní. Je ale třeba vyčkat, co tím vláda přesně myslí. Pro nás je nejdůležitější odpověď na otázku, kdy dojde na obchvat Břeclavi. Budeme-li muset čekat až na to, jak to bude vypadat v Mikulově, nečeká nás nic radostného,“ nechtěl zatím Piškula dělat předčasné závěry.

To starosta Bavor na Břeclavsku Petr Žluva s rozhodnutím nesouhlasí. „Jsme stále proti dálnici na Mikulov. Je to však zatím příliš čerstvé, teprve se poradíme s okolními obcemi, jak budeme postupovat dál,“ Petr Žluva.

Stavba vyjde nejspíš na deset miliard korun, stát se pokusí získat peníze také ze strukturálních fondů Evropské unie.

Dalibor Dostál, Filip Sušanka, Michal Šupálek