Proti zakotvení plebiscitu do právního pořádku vždy nejostřeji vystupovala ODS. Podle ní jde o nadbytečnou úpravu, která rozmělňuje pravidla zastupitelské demokracie. „Jsme pro jednorázová referenda především 
v otázkách, kdy se máme vzdát části své suverenity. Typickým příkladem bylo hlasování o vstupu do EU," uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno připustil, že i přijetí eura by mohlo být předmětem celostátního referenda. K jednorázovým referendům se kloní i TOP 09. Naopak pro uzákonění příležitosti vyjádřit se k důležitým věcem pokaždé, když to bude požadovat velká skupina lidí, jsou poslanci KSČM, ČSSD a Úsvitu.

Důležitý krok k projednání ústavního zákona o obecném referendu dnes udělala vláda. Schválila návrh, podle něhož by se plebiscit k zásadním otázkám vnitřní a zahraniční politiky ČR mohl konat, pokud se pod petici k jeho vyhlášení podepíše během šesti měsíců čtvrt milionu lidí.

O rozpočtu ne

Nejdůležitější je, o čem se nebude smět hlasovat. Omezení je mnoho. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) upřesnil, že kabinet se přiklonil ke striktnějšímu vymezení okruhu otázek, což by mohlo přesvědčit i některé opoziční zákonodárce. Občané ČR starší 18 let by nemohli rozhodovat o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, daních, průběhu 
a výsledku trestního řízení, náležitostech demokratického státu, mezinárodních závazcích ČR, jmenování a odvolávání lidí do různých funkcí či individuálních povinnostech a právech.

Otázka v referendu musí být jednoznačná, aby se na ni dalo odpovědět ano, či ne. Platné bude tehdy, když jednu z možností zaškrtne nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně čtvrtina všech oprávněných voličů.

„Těm, kteří nesouhlasí 
s navrženou otázkou, stačí bojkotovat účast v referendu," uvedl ministr Dienstbier. Dodal, že ještě nikdy nebyly příznivější podmínky pro přijetí ústavního zákona o referendu než při současné konstelaci sněmovny a Senátu. Vůle občanů by pro jejich členy byla závazná, i když ne aktivně. „Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu 
s jeho výsledky," vysvětlil Jiří Dienstbier.

Mezinárodní smlouvy

Ústavní právníci jsou ale 
k takto pojatému návrhu skeptičtí. I zdánlivě prosté otázky typu přijetí eura nebo zrušení letního času by totiž podle některých z nich položeny být nesměly, neboť 
v těchto záležitostech jsme vázáni mezinárodními smlouvami. Totéž platí o vztahu 
k azylantům či eutanazii, jež zase souvisí s lidskými právy.

„Verze, kterou jsem viděl, vzbuzovala pochybnosti ohledně uskutečnitelnosti referenda," sdělil Deníku Jan Kysela z Právnické fakulty UK.
Předloha rozhořčila předsedu poslaneckého klubu Úsvitu Marka Černocha: 
„V návrhu jsou silná omezení. Občané nebudou moci rozhodovat o těch nejdůležitějších věcech, jako jsou daně, úprava volebního systému, mezinárodní smlouvy či odvolávání politiků z funkcí. Nemohli by například rozhodovat o odmítnutí nelegálních imigrantů. To jsou ty nejdůležitější věci, ke kterým má referendum právě být."

Nelíbí se mu ani vysoký počet vyžadovaných podpisů (ten kritizuje i ombudsmanka Anna Šabatová). Úřady totiž mnoho z nich mohou kvůli neúplným údajům vyškrtnout, takže reálně jich bude zapotřebí kolem 300 tisíc. „Podle takového parametru se referendum vypíše jednou za 
20 let. Lidé nebudou moci reálně ovlivnit, co se děje," míní Černoch.