Pro oranžové, středně rizikové státy podle cestovatelského semaforu se nově zavede povinnost absolvovat antigenní nebo PCR test před cestou do České republiky, nesmí být starší než 48 hodin. Patřit mezi ně budou Island, Finsko, Norsko a Řecko. Dosud museli při cestování z oranžových zemí předložit negativní test pouze dlouhodobí zahraniční pracovníci, ne však pendleři.

„Chtěl bych zdůraznit, že musíme reagovat na šíření nových mutací koronaviru stejně, jako třeba Francie nebo Belgie. Žádná evropská země v současnosti není bezriziková. Pro země středního rizika platí povinnost testování před cestou do České republiky, ať už PCR, nebo antigenní. Pro kategorii vysokého rizika navíc platí povinnost testování 5 dní po příjezdu, a to pouze PCR testem. Pro velmi vysoce rizikové země bude zavedena povinnost pětidenní karantény a po pátém dni karantény si člověk může udělat další test,“ řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Mezi červené, tedy rizikové státy se budou řadit například Německo, Polsko, Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Francie, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Švédsko, Švýcarsko a Azory.

Kategorie zemí s velmi vysokým rizikem bude značená tmavě červenou barvou, u níž bude povinný PCR test před cestou do ČR, po příjezdu bude muset osoba absolvovat karanténu. Po pěti dnech si bude moci udělat druhý test, který v případě negativního výsledku umožní karanténu ukončit. Nadále ale bude muset cestující ještě dalších pět dnů nosit respirátor minimálně třídy FFP2.

Zelenou barvu, kterou se vyznačují dostatečně testující státy s mírnou nákazou, má z evropských zemí jen Vatikán, z dalších Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Singapur a Thajsko. Z těchto států je možné cestovat bez podmínek.

Od soboty nesmějí cizinci přicestovat z jiných než nezbytných důvodů, vláda to explicitně definovala v usnesení po čtvrtečním zasedání. Kabinet zakázal pobyt cizinců v ČR s výjimkami v případě cest do zaměstnání a škol, nezbytných cest za rodinou či blízkými osobami, cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb nebo například na svatbu či pohřeb.

Zrušení daně na respirátory FFP2

Vláda rovněž schválila dočasné zrušení daně na respirátory FFP2. „Vydala jsem rozhodnutí o prominutí DPH na respirátory FFP2, KN95 a další masky splňující potřebné parametry,“ řekla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová a vyzvala, aby prodejci v návaznosti na opatření prodávali pomůcky za nižší ceny. Účinnost bude podle ministryně od 3. února do 3. dubna. „Jsme v mimořádné době, která si žádá mimořádné věci,“ uvedla s tím, že nebudeme první zemí EU, která k tomuto kroku přistoupila.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády rovněž oznámil, že vládě předal dokument o dosavadním průběhu očkování. Ta má týden na vypracování připomínek.

Ministr také vyzval občany k nošení respirátorů na veřejných místech. Vyjádřil se i k očkování novou vakcínou od firmy AstraZeneca. 

„AstraZeneca je zaregistrována pro dospělé bez horního věkového omezení a my postupujeme zcela stejně. Vím, že některé země zavedly omezení pro důchodce, nicméně my tuto cestu nepovažujeme za nezbytnou. Ze studií nevyplývá, že by se vakcína nemohla použít u lidí nad určitý věk a budeme ji tedy používat bez omezení,“ řekl ministr Blatný. Uvedl také, že Česko využije možností tak, aby se do země dostalo co nejvíce dávek jakékoliv vakcíny.

Blatný: Situaci v chebské nemocnici prověřím

Ministr okomentoval i zrušení polní nemocnice v Letňanech. „Ve chvíli, kdy polní nemocnice vznikala, tak to byla pojistka, kterou si platíte, pokud by se situace zhoršila. Každá pojistka je svým způsobem nevýhodná. Nyní je situace trochu jiná, víme více o kapacitách nemocnic. Klinická skupina se takto rozhodla a já to podporuji. Nemocnice by jako očkovací centrum neměla kvůli nákladům smysl,“ řekl Blatný. 

„Primárně musíme udělat všechno pro zpomalení mutací koronaviru v Česku. Nemocnice v Letňanech umožňuje asi 50 lůžek s kyslíkem a 10 lůžek s plicní ventilací a kolegové její provoz vyhodnotili jako méně výhodný než posílit personál v nemocnicích,“ doplnil Blatný. Pomůcky z nemocnice budou podle něj používány v síti státních nemocnic. Co se stane s vybavením po konci nouzového stavu se bude ještě projednávat.

Padla i otázka na situaci v chebské nemocnici, která je podle zastupitelů Karlovarského kraje kritická. Zastupitelstvo dnes také v usnesení vyzvalo vládu, aby umožnila převoz pacientů s covidem-19 z Karlovarského kraje do německých nemocnic. Kraj totiž nemůže o převozu pacientů do sousední země rozhodnout sám. Blatný na tiskové konferenci uvedl, že tento týden vyšle do chebské nemocnice tým odborníků, kteří situaci prošetří na místě.

„Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že bychom měli postupovat jinak a že by nebylo v silách ČR se o tyto pacienty postarat," řekl Blatný s tím, že všem transportům do jiných krajů, které pocházely z Karlovarského kraje bylo vyhověno. Němci jsou na tom podle ministra stejně jako Češi. „Jejich nabídky si nesmírně vážím, ale z tohoto důvodu nepovažuji za korektní využívat jejich nabídky pomoci, když si Česká republika může pomoci sama," řekl Blatný.

Spekulace o odvolání Blatného

Ministr se vyjádřil i ke spekulacím o jeho odvolání. „Spekulace jsou spekulace. Požadavky na ministra zdravotnictví jsou tak odlišné, jak mohou být a vyvolávají různé názory. Funkce ministra je vždy dočasná a zejména v této době by měla být provozována apoliticky a já v ní hodlám pokračovat. Nejsem zvyklý se vzdávat,“ uvedl s tím, že bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula je na řadě jednání přítomen. „Obecně má ministerstvo několik pracovních skupin otevřených odborníkům a nemáme problém s jejich účastí,“ uvedl Blatný.

Podle ČT je totiž ve hře, že by resort převzal premiér Andrej Babiš (ANO) a výkonným ministrem byl současný poradce předsedy vlády a bývalý šéf ministerstva Roman Prymula. Babiš v neděli dotaz ČTK uvedl, že na spekulace nehodlá reagovat. Serveru Seznam zprávy posléze sdělil, že o výměně ministra neuvažuje. Ani prezident Miloš Zeman nemá o záležitosti informace. V rozhovoru na rozhlasové stanici Frekvence 1 ale zároveň řekl, že by uvítal, kdyby Prymula ministrem zůstal.

Ochrana tzv. whistleblowerů

Oznamovatelé protiprávní činnosti by se také mohli dočkat ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň jim ale bude hrozit pokuta do 50 tisíc korun, pokud podají vědomě nepravdivé oznámení. Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. 

Firmy si podle něj budou muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci.

„Cílem návrhu zákona je zajistit ochranu širokému okruhu osob, pro případ, že oznámí protiprávní jednání, o němž se dozvěděli v souvislosti s prací," řekla na tiskové konferenci ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními.

Je mezi nimi například propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani oznamovatelova osoba blízká nebo jeho kolega. Ochrany před odvetným opatřením se ovšem nemůže domáhat člověk, který podal vědomě nepravdivé oznámení.

Právní úprava se týká zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. "Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti a v důsledcích pomůže usnadnit detekci korupce," uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.