Za necelé čtyři měsíce čtrnáct mrtvých. Tak vypadá situace na českých železničních přejezdech od začátku ledna. Tragická bilance letos roste rychleji než loni. Je to jen chyba neukázněných řidičů?

Zatím poslední smrtelný případ řešili záchranáři v Hospozíně na Kladensku, kde předminulý týden pětadvacetiletý řidič Škody Octavia vjel na blikající přejezd bez závor. Projíždějící vlak auto téměř rozštěpil na dvě části. Řidič skončil s těžkými zraněními v nemocnici, jeho partnerka sedící na sedadle spolujezdce na místě zemřela. Zatímco minulý rok zemřelo při srážkách s vlakem „jen“ třicet lidí, letos roste tempo smrtelných nehod nebývale rychle.
Drtivou většinu nehod si řidiči zavinili svou nepozorností, bez chyby ale nejsou ani přejezdy. Na rozdíl od vyspělých zemí západní Evropy totiž u nás máme téměř 60 procent přejezdů „chráněných“ jenom obyčejným dřevěným křížem. Přejezdů se závorami je u nás pouze šestnáct procent z celkového počtu téměř 8800. Těch, které jsou kromě závor navíc ještě vybaveny světelnou signalizací, je dokonce jen devět procent.

„Je to dědictví minulosti. Dřív nebyly předpisy tak přísné,“ vysvětluje náměstek generálního inspektora drážní inspekce Jan Kučera. „Ročně se u nás postaví či zrekonstruuje jen několik málo přejezdů, řádově jde o několik desítek míst,“ dodává. Na vině jsou hlavně chybějící peníze, jelikož stavba jednoho zabezpečeného přejezdu vyjde na pět až deset milionů korun. Drážní inspekce před nedávnem spočítala, že na vybavení všech přejezdů moderní signalizací by bylo zapotřebí asi 30 miliard korun. Situace je však taková, že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), vlastník přejezdů, má ročně na jejich rekonstrukci jen něco přes 150 milionů korun.

„Přejezdy modernizujeme podle priorit, které konzultujeme s jednotlivými kraji. Nutno ale dodat, že netoužíme po tom, aby byla zrekonstruována všechna křížení. Mnoho přejezdů je dnes už nefunkčních,“ říká Anna Kodysová ze SŽDC. Peníze poskytuje ministerstvo dopravy prostřednictví Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). O nějakém výrazném navýšení se však zatím neuvažuje.

#flash|https://g.denik.cz/1/d6/prejezdyflash.swf|500|400|prejezdyflash#

Chce to více závor

„Ta částka je podle nás úměrná současným poměrům. Navíc otázka bezpečnosti je sporná. Paradoxně k největšímu počtu nehod u nás dochází na přejezdech se světelnou signalizací bez závor. U přejezdů s dřevěným křížem si řidiči více uvědomují, že mají brzdit,“ říká náměstek ředitele SFDI Jiří Novák. S tím ale odborníci příliš nesouhlasí.

„Určitě by bylo dobře, kdybychom stavěli daleko více závor. Zkušenosti ukazují, že tam, kde se závora postavila, nehodovost klesla, protože takové zabezpečení projíždí jenom blázen,“ říká dopravní expert Stanislav Huml, „na místě ministerstva dopravy bych se toho i přes zvýšené náklady vůbec nebál.“

Situaci komplikuje fakt, že Česko je rekordmanem v hustotě přejezdů. Na 9430 kilometrů železniční sítě u nás připadá zhruba 8800 přejezdů. Tedy zhruba na jeden kilometr kolejí jeden přejezd.

Závory na všechny přejezdy? To by stálo 30 miliard
Ideální by bylo budovat nadjezdy nebo podjezdy, tvrdí náměstek generálního inspektora drážní inspekce Jan Kučera.

Proč je v ČR tak málo moderně zabezpečených přejezdů?

Je to dědictví minulosti. Dřív nebyly předpisy tak přísné. Dnes platná norma se vztahuje na přejezdy, jež se rekonstruují či budují. Zůstala tu spousta přejezdů z minula, ale to neznamená, že jsou nebezpečné. Pokud by řidič přijel k přejezdu a zachoval by se podle předpisů, nic se mu nestane.

Přesto, neuvítali byste více elektrických přejezdů?
My říkáme, že nejlepší přejezd je žádný přejezd. To znamená, že by bylo ideální budovat nadjezdy a podjezdy. Lepší zabezpečení jsou přejezdy se závorami, u kterých se tolik nehod nestává. O tom ale rozhoduje majitel přejezdů, kterým je Správa železniční dopravní cesty.

Kolik vlastně stojí vybudování jednoho přejezdu?
Orientačně by se dalo hovořit o částce pět až deset milionů korun. Nejdražší je kabeláž a výkopy pro kabely. Protože každý světelný železniční přejezd je v nejbližší stanici indikován výpravčím, aby se vědělo, zda přejezd funguje. Vybavení všech železničních přejezdů závorami jsme spočítali na zhruba třicet miliard.

Lidé si často stěžují, že přejezdy zbytečně dlouho blikají, a proto koleje přejíždějí…

Pokud přejezd bliká dlouho, je logické, že se možná něco stalo, a je dobré nahlásit poruchu do nejbližší stanice. Ale i kdyby přejezd blikal, tak je stále vybaven výstražným křížem a podle něj se řidiči musí chovat. Občas k dlouhému čekání dochází, ale je to většinou dáno tím, že mezi traťovým spínačem je zastávka, kde vystupuje více lidí a chvilku to trvá.