Před pár týdny se na internetu strhla lavina. Stačilo prvních pár minut z připravovaného filmu V síti a řada lidí byla v šoku. Filmařské duo Vít Klusák a Barbora Chalupová angažovali tři dospělé herečky, které vypadají mnohem mladší, založili jim fiktivní profil na několika sociálních sítích, kam napsali, že je jim dvanáct let a nudí se. Během pár minut je oslovily desítky mužů, kteří jim dělali sexuální návrhy nebo po nich chtěli erotické fotografie.

Ilustrační foto
Mobily v lavicích. Třetina školáků se o přestávkách nudí

Jak se něco takového může stát? A proč vlastně děti tak fascinuje internet a netuší, že může být i nebezpečný? Máme pro vás několik příběhů, které vysvětlují závislost dospívajících na virtuálním světě youtuberů a důsledky tohoto problému.

Co tam pořád děláš?

Klukům se líbí youtubeři, kteří ukazují, jak se hrají počítačové hry. Holčičí youtuberky se natáčejí, když si vybírají oblečení do školy nebo se líčí před kamerou. Pro děti a dospívající je takový obsah mnohem zajímavější než program v televizi. Nejenže si mohou vybírat, co budou na YouTube sledovat, ale baví je také interakce s jednotlivými tvůrci videí. Čím víc se dítě rozkouká na sociálních sítích, tím větší pravděpodobnost, že tam bude experimentovat, aniž by dokázalo odhadnout míru nebezpečí. A pak se může „dočkat“ podobných sexuálních návrhů jako herečky ve zmiňovaném filmu.

Ilustrační
Děti v síti predátorů. Internet je lákadlem, školáci se sami chytají do pastí

Mnozí rodiče bohužel nemají téměř žádné povědomí o bezpečném pohybu na internetu. „Osmdesát procent rodičů zvládne napsat e-mail, používat sociální sítě nebo nakoupit zboží online. Většina jich však není technicky schopna zajistit, aby se jejich dítě nedostalo k závadnému obsahu na internetu,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu Univerzity Palackého v Olomouci, který vloni zpracoval studii na téma „Rodič a rodičovství v digitální éře“.

Podle výzkumu olomoucké univerzity 82 procent rodičů tvrdí, že přesně vědí, jaké stránky dítě navštěvuje. Ruku na srdce: opravdu se díváte, co vaše dcera sleduje, když sedí celé odpoledne ve svém pokojíku? Možná je zatím jen v pozici fanouška youtuberky, ale možná už má zálusk i na samotné natáčení videí.

Pozor na hackery:

Míra zodpovědnosti

Fascinace idolem – youtuberem má i další stránky. Před pár týdny českou youtuberskou komunitou otřásla kauza tvůrce, který si říká Tary. Původně pro řadu fanoušků představoval pozitivní vzor. Věnuje se parkouru neboli akrobacii v ulicích. Rozběhne se, přeskočí zeď a udělá salto. Zní to jako inspirace pro děti, aby sportovaly, jenže u sportu nezůstalo. Tary se po dálnici řítí rychlostí 250 kilometrů v hodině nebo někomu skočí na auto a směje se do kamery. Všechno je přece povoleno a takhle to dává najevo svým fanouškům!

Tary je však nejen výrobce videí, ale také zdatný obchodník. Tisíce dětí chce mít mikinu nebo tričko s jeho jménem a takový módní kousek stojí nemalé peníze. Nedávno se ho jeden chlapec zeptal, proč je zboží tak drahé, a Tary odpověděl: „Já nemám drahé oblečení, to ty máš málo peněz.“ Za tuto reakci se na něj snesla vlna kritiky od ostatních youtuberů, protože takhle se přece idol mladých nemá chovat. Je to možná první signál, že youtubeři nejsou jen baviči, ale moc dobře si uvědomují, jakou mají zodpovědnost, když dennodenně ovlivňují statisíce mladých lidí, a to může být pěkně dvousečná zbraň.

Rozohovor na konci týdne s Karolínou Presovou
Kvůli telefonům trpí vztahy i rodiny, varuje zakladatelka projektu Replug me

Snažte se děti pochopit

Psycholog Jan Kulhánek často mluví s dospívajícími, kteří tráví na internetu hodiny a hodiny denně. Do centra Psychoterapie Anděl za ním chodí nejen mladí lidé, ale také jejich rodiče, kteří si nevědí rady, jak svého potomka odpoutat od závislosti na virtuálním světě.

Jak se závislost na YouTube projevuje?
Začnou na něm trávit víc času než při ostatních aktivitách. Najednou je to pro ně důležitější než třeba jít s kamarády ven nebo chodit na kroužky. Dítě, které je závislé, dělá scény, když třeba jedete na chatu, kde není signál. Špatně se soustředí, když se nemůžou dívat na svoje oblíbené youtubery, nebo chtějí točit videa, ale dospělí jim to zakazují.

Proč je pro ně virtuální svět tak zásadní?
Dospělý člověk má svoji přirozenou sociální síť v reálných kamarádech. Deseti- nebo dvanáctileté děti ještě tolik přátel nemají, a navíc jsou v tomto věku mnohem citlivější na jakékoliv odmítnutí nebo kritiku. Na sociálních sítích mohou získat kamarády během pár vteřin. Na Facebook se můžete přihlásit od třinácti, to už většinou mají děti své koníčky i kamarády v reálném světě, ale na YouTube žádné takové věkové omezení není. Pokud je dítě introvertnější, tak se zafixuje na kamarády – youtubery.

Takže jim záleží hlavně na tom, že youtuber reaguje?
To není tak jednoznačné, pro řadu dětí je nejdůležitější, že sledují jeho tvorbu a nijak ji nekomentují. Pak jsou fanoušci, kteří napíšou jen krátký komentář, třeba „To bylo fakt hustý“. A nečekají na reakci. Nejméně je těch aktivních diskutérů, kteří se pustí do obsáhlejších komentářů. S tím souvisí i téma, které se teprve nedávno dostalo na veřejnost, a myslím, že je velmi důležité. Jaká je vlastně společenská odpovědnost youtuberů? Většina z nich si dobře uvědomuje, že mají kolem sebe početnou komunitu, kterou zajímá nejen, co dělají, ale také, jaké mají názory. V minulosti se už několikrát stalo, že se youtubeři natáčeli při něčem nezákonném a hodně se to pak v té komunitě řešilo. Nedávno proběhl médii případ youtubera Taryho, který svým komentářem ponížil fanouška. Rozhodně je dobře, že se o etice začalo mluvit.

Hacker - Ilustrační foto
Bezpečnost ve světě internetu? Češi se o děti bojí nejméně v Evropě

Dá se jejich tvorba nějak žánrově rozdělit?
Jde to od hraní počítačových her přes propagaci nejrůznějších produktů až po vyprávění historek ze života nebo sociální experimenty. Youtuber řekne něco provokativního a natáčí reakce kolemjdoucích. Holky točí Moje ráno, kde ukazují, co si oblékly nebo jak se nalíčily. Tohle náctiletí sledují, a když se rodiče diví, jak můžou takovou blbost sledovat, tak jim děti řeknou: „Ale však ty koukáš na Ordinaci!“ Děti mi říkají, že když na ně rodiče řvou, aby se přestaly dívat, tak je to podobné, jako kdyby tátovi chtěly vypnout sledování fotbalového zápasu.

Co s tím?
Jedna věc je limitovat čas, který děti tráví na počítači. Další věc je, pokud rodiče chtějí pochopit, proč dítě sleduje youtubera, pak není dobré rovnou zakazovat nebo kritizovat. Radím dětem, aby rodičům ukázaly deset minut z jejich nejoblíbenějšího videa a pak si o tom spolu promluvili. Rodiče prosím, aby se na videa podívali bez předsudků. Cílem je, aby se navzájem pochopili. Tenhle postup se mi v praxi hodně osvědčil.

Pro deseti- dvanáctileté děti je asi dost obtížné se s takovou kritikou vyrovnat…
Když s nimi pracuji, tak se snažíme, aby měly větší sebevědomí nejen kvůli internetu, ale celkově pro život. Postupně jim pomáhám, aby si vybudovaly víc kontaktů mezi vrstevníky, aby třeba začaly chodit do kroužku, kde jsou lidé s podobnými zájmy. Setkávám se s dětmi, které mají depresi z virtuální kritiky a bohužel nenacházejí pochopení u rodičů. To je pak hodně těžké zvládnout. Představte si, že vás někdo urazí na internetu a vy přijdete za jedním z rodičů a on řekne: „Vidíš, já jsem ti to říkal, že to celé je hloupost!“

Šikana. Ilustrační snímek
Krize důvěry a nekázeň. Šikana je pohromou českých škol

Jenže jak se má proti takové virtuální kritice obrnit?
Děti by měly vědět, že ty komentáře budou někdy negativní, že se to stává každému youtuberovi, pokud to pro dítě bude nepříjemné, mělo by vědět, že může přijít za rodičem a nebude odmítnuté. Mám tři dcery, nejstarší je dvanáct. Mladším bych vůbec natáčení videí nebo sledování YouTube nedovolil a té nejstarší bych to hodně rozmlouval. Když by ale taková situace nastala a přišla za mnou zdrcená kritikou, tak bych ji utěšil a pak bych jí řekl, jestli jí to stojí za to.

A je dítě schopné takhle racionálně uvažovat?
Myslím, že je dobré do toho dětem, kterým je deset nebo dvanáct, mluvit. Důležité ale je, aby už se samy naučily rozlišovat, jaké věci jim dělají dobře a v čem se necítí dobře. A to se nenaučí, když za ně stále budeme rozhodovat.

Jsou to jen iluze

Co děti na těch youtuberech vidí? Proč mladou generaci tolik fascinují, jak je můžeme my dospělí aspoň částečně pochopit? A jak se žije náctiletým, kteří se najednou stanou slavnými a začnou vydělávat statisíce? Vysvětluje Matěj Kretík, majitel agentury Bookin, která s youtubery spolupracuje.

Proč se dětem líbí nahlížení do cizího soukromí? Je to podobné, jako když dospělé baví cizí domácnost v pořadech Prostřeno nebo Výměna manželek?
Děti si myslí, že o tom svém youtuberovi vědí všechno, co dělá a co ho baví. Je to jejich virtuální kamarád, který jim ale ukazuje jen zlomek ze svého života. Všechno vypadá super, má spoustu kamarádů, chodí v hezkém oblečení, ale jak je to doopravdy se fanoušek dozví málokdy. Dospělí, kteří koukají na nejrůznější reality show, většinou také věří, že vše, co je na obrazovce, je reálné a možná ani netuší, že i když to vypadá „jako doopravdy“, tak je to vlastně podle scénáře a sestříhané.

Čím youtubeři vlastně tak fascinují?
Je mi lehce přes třicet a moje generace měla oblíbené kapely nebo zpěváky. Většinou jsme je mohli vidět na koncertě nebo někde na autogramiádě, ale to bylo maximum, jinak pro nás byli nedostupní. Současným dětem se líbí, že jejich idoly jsou jim mnohem blíž. Sledují je každý den, vidí jejich rodinu, byt, školu, mohou jim psát komentáře, svěřují se jim a velmi rychle mají pocit, že je to skutečný kamarád. Kluky většinou baví sledování youtubera, který je dobrý v hraní počítačových her a holkám se zase líbí videa o módě a make-upu.

Co byste doporučil dospělým, kteří chtějí pochopit chování svých dětí u videí?
Musíte se na to podívat v širším kontextu. Většinou ten problém nenastane ze dne na den. Řada rodičů dá dítěti mobil nebo tablet, když jsou mu třeba dva roky. Chtějí, aby bylo zticha, a ono se to velmi rychle naučí, jenže tím sledováním videí na internetu si postupně vybuduje závislost na virtuálním světě. Pokud chcete pochopit jeho chování, pak rozhodně nepomůže, když se budete ptát, proč se dívá na hlouposti. Zkuste si s ním jednou týdně sednout u počítače a zeptejte se, co se mu na YouTube líbilo a proč. Já jsem spolupracoval s řadou náctiletých youtuberů a většina nemá žádný respekt k dospělým a necítí žádnou zodpovědnost. Jediné, co se mi osvědčilo, byla právě ta snaha nahlédnout do jejich světa. Tihle mladí youtubeři měli odmalička velkou volnost, rodiče jim dovolili cokoliv. Když se díky internetu proslavili, pak si s tou slávou nevěděli rady.

Odkdy u nás vlastně tento fenomén funguje?
Zhruba v roce 2013 u nás byla první generace youtuberů, kteří hráli počítačové hry a dávali tipy svým fanouškům. Jedním z nich byl Jirka Král, který postupně začala přidávat i další videa, třeba, co dělá nebo co ho baví. Zajímavá je také dnes již velmi slavná youtuberka Teri Blitzen, která první video natočila ve třinácti. Byla velmi introvertní a internet pro ni byl způsob, jak komunikovat se světem. Umí dobře anglicky, sledovala dění v cizině a ukazovala českému publiku, co letí: oblečení, make-up. Firmy si brzy všimly, že youtubeři kolem sebe mají početnou komunitu fanoušků, začaly nabízet youtuberům své produkty a tím se rozjel velký byznys, který ale není pro každého. Vloni skončil osmadvacetiletý Jirka Král, který byl na YouTube od roku 2012. Měl přes milion fanoušků, ale už byl prostě unavený z toho, jak musel neustále natáčet nová a nová videa.

Proč je to tak obtížné?
Fanoušci si totiž zvyknou, že jim pravidelně dodáváte kvalitní obsah, a to není zrovna snadné, týden co týden vymýšlet nějakou novinku. Navíc je pro youtubery čím dál obtížnější zvládat reakce fanoušků. Ono to je na jednu stranu určitě fajn, když máte tisíce virtuálních kamarádů, ale na druhou stranu jste vystaveni neustálé kritice. Většina mých klientů se po pár měsících nebo letech dostala do bodu, kdy se jim stalo něco zlého v osobním životě a najednou nevěděli, jestli se svěřit fanouškům? Řeší v sobě: mám k nim být upřímný, nebo mám dělat, že je vše v pořádku? Najednou vidíte tu svoji virtuální kamarádku, jak brečí dvě hodiny do kamery a říká, že už dva roky neví, co se sebou. Fanoušci na to reagují dvojím způsobem, jedni ji podpoří a druzí napíšou „chcípni“.

To aby měly děti hroší kůži…
Každý z youtuberů, které znám, měl určité období, kdy už nechtěl dál točit, protože nechápal, proč ho lidé šikanují. Často se to stává děvčatům, kterým se v pubertě mění postava a lidé jim píšou: „Ty tlustá krávo!“ Dospělý by to možná ustál, ale ve čtrnácti vás smršť kritiky může dost trápit. Já svým klientům říkám, ať takové komentáře nečtou, protože jim to leda ubírá sílu. Fanoušci jsou nároční nejen přes internet, ale i v reálu. Když jdu po obchodním domě s youtubery, tak se s nimi každou chvíli chce někdo fotit nebo jim říkají „A můžu tě obejmout?“

Asi je logické, že začnou mít psychické problémy…
Ono se ani nemůžeme divit, protože ta změna přijde hodně rychle. Když se jim daří, tak vydělávají třeba sto tisíc korun měsíčně. Znám případy, kdy youtuber v šestnácti odešel ze školy, protože měl prostě pocit, že je lepší vydělávat peníze na internetu. Nemají téměř žádné náklady, stačí počítač a kamera. Všechno vypadá skvěle, jenže za pár let po nich neštěkne pes a oni nemají ani školu, ani peníze, ani kamarády. Jsou ztracení sami v sobě, rodiče si s tím nevědí rady. Místo toho, aby využili svůj potenciál, tak s ním neumí pracovat.

Existuje vůbec nějaké řešení, jak jim pomoct?
Začal jsem vymýšlet, jak u těch potenciálně slavných lidí podchytit ten start, aby se z toho nezbláznili. Mám jednu známou, která studovala psychologii, zabývá se problémy mladých lidí. Napadlo mě, že bych pro youtubery měl odborníka, který jim pomůže vyrovnat se s tou slávou, ale i s kritikou.

Mluvili jsme o tom, že youtubeři ukazují hraní her nebo je baví móda. Jsou ale i jiní, kteří přicházejí s vážnějšími tématy?
Jeden z mála, kdo zvládl přechod od těch srandovních puberťáckých videí k dospělejším tématům, je Kovy. Ten začínal jako mnoho jiných, ale postupně představoval fanouškům i něco jiného. Natočil například video, proč by měli jít mladí lidé k volbám. Navázal také spolupráci s neziskovkou Člověk v tísni, točí pro ně videa, kde mladým vysvětluje, na co si dát na internetu pozor a proč. Spousta youtuberů se hlásí ke zdravému životnímu stylu, ekologii, veganství, ale otázka je, zda to myslí vážně nebo prostě jen viděli, že je to teď trendy.

Přehodnotil jste nějak pohled na „nicnedělání“ mladé generace na internetu?
Rozhodně si nemyslím, že nic neumí. Ono totiž vyrobit desetiminutové video, které je zajímavé nejen obsahem, ale i formou, za tím jsou hodiny a hodiny práce a to si možná málokdo uvědomuje. Děti se všechno tohle naučí samy, když mají víc peněz, tak si zaplatí střihače. Chápu, že pro rodiče je obtížné porozumět obsahu videí youtuberů, ale možná by se na to mohli podívat z jiné strany: že to jsou vlastně základy filmařského řemesla. Tvůrce je v jedné osobě: scenárista, herec, režisér, kameraman, střihač. To je možná ta cesta, jak se k sobě můžou ty dva světy přiblížit.

Kde se můžete poradit

  • Linka bezpečí (116 111): Bezplatná telefonická linka je primárně určena dětem a dospívajícím, kteří se chtějí svěřit, když je něco trápí. Veškerá komunikace je anonymní a děti mohou na linku zavolat, napsat nebo s odborníky chatovat.
  • Rodičovská linka (606 021 021): Je nejen pro rodiče, ale i další příbuzné či dospělé, kteří potřebují odbornou konzultaci. Odborníci řeší nejen běžné problémy s pubertálními potomky, ale také kyberšikanu.
  • Zvol si info: Web, kde najdete informace o přednáškách pro ZŠ a SŠ i pro veřejnost. Zjistíte, jaké jsou nástrahy sociálních sítí a co je kyberšikana nebo jak fungují fake news.
  • E-Bezpečí: Web plný informací pro rodiče. Např. jak počítač lépe zabezpečit proti rizikům na internetu. Na webu je také online poradna.
  • Dítě v síti: Knižní novinka, o chování dětí na internetu. V publikaci je řada praktických tipů pro rodiče předškolních dětí i puberťáků.
Ilustrační foto.
Dívka dala učiteli facku. Incident zaměstná školu, vedení města i sociálku

ANKETA: Jaký youtuber se ti líbí a proč?

Josefina, 13 let: SteySteak, protože je o záhadách a různých spikleneckých teoriích. Jsem velká fanynka japonských anime a manga komiksů, o těch má přehled Slovák MrTigerHD. Diradosvěta je mix fyziky, chemie a příroďáku, ale jinak než ve škole. Všechno tu zkouší – třeba jestli jde vyleštit koule z alobalu tak, aby vypadala jako odlitá, nebo jak se dělá magnetický sliz. Moc mě baví Jack Stauber, který sám dělá super animované klipy na písničky. Baví i mámu.

Helenka, 10 let: Koukám se na videa ráda, například na krátké vtipné pohádky od Creeepa, líbí se mi i jeho obchod, chtěla bych mikinu. Dále mám ráda ASMR videa se slizama, potom se koukám například na Báru Votíkovou, ta hraje fotbal a dělá videa z různých dovolených. Mám ráda i youtuberku Leu, hraje si se slizama, a i když je dospělá, je příjemná i na děti. Taryho už ráda nemám, protože dělá blbé vtipy a dělá věci, které by děti neměly vidět.

Filip, 11 let: Já koukám na Vengefulbro-thers a THE TOP. Natáčejí se při tom, jak hrajou hry, které nemám, protože jsou tak drahé, že mi je rodiče nekoupí.

Honza, 10 let: Líbí se mi Natyla, je kreativní, má dobré nápady a zasměju se u jejích videí. Nejvíc se mi líbí její Co by kdyby.

Adam, 10 let: Nejvíc se mi líbí Atack. Má originální videa, je vtipný a umí natáčet.

Hubert, 10 let: Sleduji youtubery, kteří hrají hry. Když se na ně dívám, mám pocit, jako kdybych tu hru hrál já sám. Taky mi některé hry, třeba Zaklínač, připomínají filmy. Můj nejoblíbenější youtuber je Sterakdary. Je z Ostravy a líbí se mi, že si sám ze sebe dělá trochu legraci a není sprostý. Natáčí sám sebe, jak hraje hru a vtipně to komentuje. Někdy točí i to, jak vaří – třeba návod na burger. Taky točí flashbacky, trvají asi 30 vteřin (určitě pod minutu) a jsou to sestřihy nejlepších okamžiků z celé hry. Pak sleduju youtubera jménem Gejmr který má místo fotky emotikon psa, takže dost lidí ho pokládá za psa, ale já viděl jeho ruku a byla lidská!

JUDITA MATYÁŠOVÁ

Učitel. Ilustrační snímek
Atmosféra ve škole? Pohoda ve třídě a pocit bezpečí mají na známky značný vliv