Že sňatek není přežitek ani teď, připomíná probíhající Národní týden manželství.

Proč je lepší než žít „na hromádce"? „Když si vzpomenu na manželskou krizi, kterou jsme se ženou prožili před deseti lety, jsme rádi, že jsme to překonali – i díky veřejnému závazku. Neměli bychom se bát říci ano a zavřít zadní vrátka. Život na psí knížku je, jako když člověk čeká, až přijde ta pravá. To, že teď má děti s někým jiným, to je jen jako," míní organizátor týdne manželství Petr Činčala.

To, že dnes mnoho z nás čeká od vztahu hodně, ale sami do něj vložit příliš nechceme, je podle studie výsledkem také častého sledování televize. „Lidé, kteří věří v nerealistické pojetí vztahů v televizi, jsou svým partnerům ve skutečnosti méně oddáni a mají tendenci si myslet, že alternativy k jejich partnerům mohou být relativně atraktivní volbou," komentuje výsledky průzkumu jeho autor Jeremy Osborne. Vědci přitom pozorovali frekvenci sledování seriálů i to, jakou měrou lidé věří, že jsou romantické televizní vztahy skutečné.

„Místo toho, abychom žili své vlastní vztahy, často konzumujeme vztahy druhých na obrazovce a naše realita se stává šedivější. Nejen proto, že by vztahy na obrazovce byly o tolik krásnější, ale protože ten zbytek volného času, který na sebe máme, trávíme na internetu nebo před obrazovkou," doplňuje Petr Činčala.

Že nejsme ochotni za vztah bojovat, potvrzuje i statistika. „Alarmující je, že v ČR roste počet dětí, které vyrůstají v ne᠆úplných rodinách. Od roku 1995 se jejich počet zdvojnásobil, dnes je neúplných rodin 250 tisíc," upozorňuje ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09).
Týden manželství, který vznikl v Británii a nyní se koná ve 14 zemích na světě, má proto na příští rok velké plány. Chce se pokusit o světový rekord v počtu obnovených manželských slibů. „Slyšet statisíce párů po celé Británii si znovu říct své ano bude fantastické," těší se Dave Percival, který projekt připravuje.

Rozvody