Nicméně vědci zjistili, že vlci při hledání nového teritoria jsou schopni urazit stovky kilometrů a přizpůsobit se člověkem pozměněné krajině střední Evropy. „Areál rozšíření vlka v Evropě se za posledních zhruba patnáct let výrazně zvětšil. Důkazem je situace v Německu, kde se na přelomu tisíciletí objevil první vlčí pár v německo-polské Lužici. Dnes se na území Německa pohybuje 46 smeček a 15 párů," uvedla koordinátorka Rysích hlídek Hnutí Duha Josefa Volfová.

Česko na návrat první smečky čekalo déle než jeho sousedi. Objevila se až na jaře 2014 v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Návrat byl mezi přírodovědci oslavován, protože v létě ještě téhož roku zpozorovali první vlčata. První po více než sto letech.

V současné době se na českém území pohybují už smečky dvě. Ta druhá se totiž usadila na podzim roku 2015 v CHKO Broumovsko a letos na jaře tito vlci přivedli na svět nejméně dvě mláďata.

Další trvalý výskyt vlků ale zatím nebyl prokázán. Letos však byli zaznamenáni na Šluknovsku, v Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech. Nejnovější záznam vlčího zvědavce v Pošumaví byl zachycen právě díky Rysím hlídkám, které se už jedenáct let zaměřují převážně na monitoring rysa ostrovida.

Volfová předpokládá, že je jen otázka času, než se vlk usadí také na Šumavě. „Vlci jsou důležití pro regulaci zvěře i naše lesy. Pomáhají regulovat přemnožená divoká prasata a také jeleny a srnce, kteří nadměrným okusem poškozují lesní porosty," dodala koordinátorka.