Jedná se o aktivitu mezinárodního projektu Life wild wolf. „Vlci dnes žijí po celé Evropě, a setkání lidí a vlků jsou tak stále častější, ale pořád relativně vzácná. Úkolem týmů je detailně sledovat to chování vlků, které není úplně standardní, což je třeba jejich přítomnost poblíž lidí a lidských sídel nebo třeba lovecká aktivita u stád během dne,“ přiblížil odborník z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal.

Tým v Česku složí univerzitní odborníci a veterinář. Vlka by se v případě potřeby snažili odchytit a nasadili mu telemetrický obojek, který by posloužil pro další sledování. „Hlavní je sbírat informace, vyhodnocovat situace, a pokud se chování vlka vyhodnotí jako velmi rizikové, tým by měl zasáhnout,“ popsal Kutal. Kromě obojků a sledování se u týmů počítá i s tím, že by mohly zasáhnout v případě, kdy vyhodnotí, že chování vlka je pro člověka rizikové a ohrožuje ho.

Stáda ovcí v Česku decimují vlci:

Chov ovcí. Ilustrační snímek
V Česku ubývají ovce po tisících. Farmáři to s vlkem už vzdávají

V ten moment by členové týmu mohli na vlky střílet gumovými projektily. „Šlo by o situace, kdy je zřejmé, že vlk má narušené chování, necítí k člověku plachost a přiblíží se k němu i na dvacet, třicet metrů,“ uvedl Kutal. Podobný způsob se už využívá například na Slovensku, kde gumovými projektily zahánějí medvědy a učí je, že střet s člověkem může být bolestivý a nepříjemný. Zároveň se ale přísně chráněné šelmě nic nestane a neutrpí vážnou zdravotní újmu. Situace je nakonec výhodná jak pro člověka, tak i pro samotné zvíře, které si nevybuduje přílišnou důvěru k lidskému prostředí a neztratí tak svoji ekologickou roli.

Vlk zachycený na jedné z fotopastí členů mysliveckého sdružení MS Hadí údolí u Výsluní.Vlk zachycený na jedné z fotopastí členů mysliveckého sdružení MS Hadí údolí u Výsluní.Zdroj: Roman Dušek

Zásahové týmy vzniknou i jinde v Evropě

Kromě Česka vzniknou zásahové týmy v dalších čtyřech státech – Řecku, Itálii, Polsku a Německu. Zejména v tamních médiích můžeme najít stále častější zmínky o vlcích, kteří se přibližují k lidem. Letos v lednu vyděsil vlk město Wriedel v Dolním Sasku. Za bílého dne se potloukal nedaleko školkového hřiště, což místní natočili na video a vyfotili. „Přestože je mezi hracím zařízením a podezřelým vlkem plot, sotva by stačil k tomu, aby ho vlk v případě nouze nepřeskočil nebo nepodkopal,“ informoval o incidentu tamní tisk, Allgemeine Zeitung. Odborníci na vlky v dalších dnech nainstalovali na místo kameru, ale zvíře se už neukázalo a nikomu žádnou újmu nezpůsobilo.

V Česku vlci řádí na hospodářských zvířatech, škodné události eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Za rok 2023 měla nahlášeno 303 událostí, vlci zamordovali téměř devět set kusů dobytka. K 15. únoru 2024 potvrdila už celkem čtrnáct případů, kdy prokazatelně útočil vlk. U dalších pěti případů uvedla vlka jako pravděpodobného agresora. Útok na člověka nebyl prokázán a i v Evropě se zatím jedná o skutečnou raritu.

Únorový monitoring velkých šelem v Jeseníkách potvrdil výskyt několika vlků:

Vlk v Jeseníkách, ilustrační foto.
V Jeseníkách žijí vlci i rysi. Potvrdil to monitoring velkých šelem

Zdroj: DeníkJak před časem uvedl Deník, kvůli útokům vlků ale končí se svým podnikáním a hospodařením řada chovatelů ovcí. „Pokud vlk ovce zabije, není to konečný účet za útok. Stáda rozežene, další kusy jen zraní. Obvyklé je, že po napadení farmáři nacházejí další ještě živé potrhané ovce, ze kterých visí střeva a musí jejich trápení ukončit. Je to psychicky náročné a někteří toho prostě mají dost,“ popsal pro Deník předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád.