Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který kauzu řešil v první instanci, dovolání obdržel 16. července. Jeho úkolem je nyní předat dovolání spolu se spisem k Nejvyššímu soudu do Brna. Spor o vlastnictví zámku trvá s několika zvraty od roku 1991.

Poslední verdikt rychnovského soudu v dubnu potvrdil Krajský soud v Hradci Králové. Podmínky pro vrácení majetku, například rasová perzekuce při jeho konfiskaci, se podle verdiktu neprokázaly. "My si uvědomujeme, že se tady stala křivda, dokonce dvojnásobná. Na druhou stranu zákonodárce projevil vůli, že bude některé křivdy restituovat, ale pouze křivdy, které vznikly po únoru 1948 a z nich také pouze některé," řekla v dubnu předsedkyně senátu královéhradeckého soudu Dana Mazáková.

Colloredo-Mansfeldová tehdy uvedla, že ve sporu jde o politické věci. "Pro mě je to jasný, vrátit by mi to měli, to je fér," řekla.

Několikeré projednávání

Soudy se případem zabývaly opakovaně. Nejdříve žalobu Colloredo-Mansfeldové zamítly, v roce 2000 Nejvyšší soud vrátil celou věc k novému projednání. Poté soudy rozhodly, že majetek, který má podle některých odhadů hodnotu kolem miliardy korun, má stát vydat a zámek spravovala Colloredo-Mansfeldová. V roce 2005 ale Ústavní soud verdikty zrušil a případ se znovu vrátil rychnovskému soudu, který rozhodl, že zámek má patřit státu, který objekt 10. dubna 2007 opět převzal do své péče.

Další projednávání začalo poté, co Ústavní soud předloni opět vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové a uvedl, že listiny, které předložila, by pro ni mohly znamenat příznivější rozhodnutí. Následně obnovu řízení povolil rychnovský i hradecký soud, avšak nakonec padlo stejné rozhodnutí jako předtím.

Zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali v roce 1942 nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.