Kliknutím zvětšíteŘecké ostrovy sužují lesní požáry. Bude tohle „obrázek“ Evropy v příštích letech?
Lesní požáry v této oblasti nejsou výjimkou. V létě je tu většinou vysoká teplota a sucho a pak stačí neopatrnost člověka nebo zásah blesku. Jenže zkuste zapálit vlhký a nebo suchý porost. Rozdíl je veliký. Pokud tedy jsou intenzivnější vlny veder a tím i větší sucho, možnost vzniku požáru je samozřejmě větší. V České republice nám za posledních 30 let stoupl počet dnů, kdy je zvýšené riziko požárů, o 20 až 25 ročně, a to hlavně kvůli suchu. V oblasti Řecka spíše očekávám, že se „požární sezona“ prodlouží. I u nás jsme zaznamenali velké množství požárů například už v březnu, a to kvůli zimě bez výrazné sněhové pokrývky.
Při lesních požárech se do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý (CO2). Hrozí tak rychlejší oteplování planety?
Lesní porost, který do sebe ukládal CO2 po desítky let, uvolní všechno toto množství během několika dnů. To samozřejmě není vůbec dobře. Rostoucí množství lesních požárů bude mít vliv na potenciálně rychlejší oteplování planety. Lesní požáry mají hlavně bezprostřední vliv na lidské zdraví, kdy uvolňují škodlivé látky, které člověk dýchá. Myslím, že záběry z letošního New Yorku, kam doputoval kouř až z Kanady, mluví za vše. No a minulý rok byl cítit zápach z požáru v Českém Švýcarsku až v Praze.
Jsou současná vedra důsledkem jevu El Niño, jak tvrdí odpůrci klimatických změn, nebo se už začínají v mnohem větším rozsahu ukazovat důsledky lidské činnosti?
Jev El Niño zatím hlavně ovlivnil jižní polokouli, takže za horkou vlnu v Evropě zatím příliš nemůže. Za další, tento jev se podílí na vyšší globální teplotě většinou jen z 0,1-0,2 °C, ale růst globálních teplot je vyšší než 1,1 °C. Zároveň nelze nikdy sledovat jen jeden konkrétní rok, ale dlouhodobé trendy, a ty jsou bohužel jasné. Horké vlny a vyšší teploty přibývají bez ohledu na to, jestli v daném roce jev El Niño nastal, nebo ne. Klima se měnilo vždy, ale bylo to důsledkem přírodních faktorů - například solární záření, vulkanismus, sklony zemské osy. Jenže ty jsou momentálně v neutrálním postavení, takže nemají vliv na růst teplot. Oproti tomu stále roste množství skleníkových plynů, a to kvůli činnosti člověka.
Klimatolog Pavel Zahradníček
Čekají Evropu v budoucnu velmi teplá léta a stanou se čtyřicetistupňová vedra standardem i ve střední Evropě?
Léto se nám za posledních 60 let otepluje ze všech sezon nejvíce. Oproti 60. létům 20. století nám narostl počet horkých dnů nad 30 °C v České republice trojnásobně a počet horkých nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C, v centru Prahy, kde spolupůsobí i vliv tepelného ostrova, dokonce patnáctinásobně. A to vše při změně průměrné teploty o dva stupně Celsia oproti stavu před 60 lety. Absolutní maximální teploty vzduchu v České republice byly v poslední dekádě vyšší o 2,4 °C než v letech 1961-1990. Ale stejně si myslím, že 40 °C teploty budou i v nejbližších dekádách spíše výjimkou. Na druhou stranu většina teplotních rekordů se stala v posledních 20 letech, což také o něčem svědčí.
Lze nějakým způsobem oteplování v nejbližší době zastavit?
Podle klimatických modelů minimálně do roku 2050 teplota dál poroste, a proto musíme sáhnout po adaptacích, aby se nám podařilo extrémy lépe snášet. Jelikož má systém určitou setrvačnost a na současné oteplování jsme si zadělali už v minulosti, je nutné začít dělat opatření na snížení množství skleníkových plynů, aby se v druhé polovině tohoto století nerozjelo oteplování takovým tempem, na které ani adaptační opatření nebudou stačit a nebo budou extrémně finančně náročné.
Na jaké teploty se bude muset Česko v příštích letech připravit? Zmizí jednou z učebnic přírodovědy nauka o čtyřech ročních obdobích?
Nepředpokládám, že nám zmizí čtyři roční období, jen jsou a dál budou teplejší než v minulosti. Klima u nás je velmi variabilní. To znamená, že by se celkem pravidelně měly střídat teplejší a chladnější epizody, jenže nám výrazně přibylo těch teplejších a chladné se stávají výjimkou. Ale to neznamená, že nepřijde chladný rok (poslední byl v roce 1996) a nebo extrémně tuhá zima. S tím vším musíme taky počítat.
Bude na horách sníh?
České hory ho budou mít vždy, jen výška hranice sněhu se dost posouvá nahoru a sníh ztrácí hlavně nížiny a střední polohy. Teplotně rekordní roky bohužel musíme očekávat. Pět nejteplejších roků nastalo v poslední dekádě, což mluví za vše.
V ČR vzrostla průměrná teplota za posledních šedesát let o zhruba dva stupně. Klima jižní Moravy tak mnohdy připomíná to středomořské…
Modely naznačují, že klima, které známe z okolí Barcelony, severní Itálie či severu Řecka, by mělo být ke konci století hlavně na jižní Moravě a v Polabí. Ale to neznamená, že tu budeme moci pěstovat ve velkém pomeranče či jiné exotické ovoce. K tomu nám chybí typ vhodné půdy a hlavně na jaře přicházejí mrazíky, které by toto ovoce nepřežilo. Už teď jsou velké problémy s pěstováním meruněk, které se stávají zcela nerentabilní, jelikož jsou prakticky každý rok zničeny jarními mrazy. A důvodem je paradoxně opět zvyšování teplot. Kvůli mírné zimě nastává dříve vegetační sezona a v době pravidelného přílivu studeného vzduchu od severovýchodu je vegetace ve vývojovém stádiu dál a mráz ji výrazně poškodí. To byl důvod, proč vznikl portál agrorisk.cz, který je varovným systémem pro zemědělce.
Jak moc se budou stupňovat období sucha a vysokých teplot v Česku?
Sucho a povodně byly v České republice vždy. Jen se nám začínají objevovat častěji a hlavně jsou intenzivnější. To by mělo pokračovat i do budoucna, bude to tedy střídání těchto epizod. Jenže kvůli růstu teplot vzduchu a většímu vypařování vody z krajiny dochází k častějším suchým epizodám.
Chápou podle vás lidé probíhající klimatické změny? Jsou Češi v tomto směru dostatečně vzdělaní a neberou je tak trochu stále lehkovážně?
Názory ve společnosti jsou rozdílné. Jsem často zvaný na přednášky jak pro širokou veřejnost, tak i soukromý sektor. Většina lidí to vnímá jako velmi vážné téma, ale najdou se i takoví, kteří vám do očí řeknou, že přece nevadí, když umře více lidí kvůli klimatické změně, protože je planeta přelidněna. Ale tohle jsou opravdu výjimky.
126
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
