Návrh poslance TOP 09/STAN Jana Farského ale narazil na tuhý odpor některých jeho kolegů. Například Ivan Pilný z ANO ho odmítal kvůli obavám 
z prozrazení citlivých dat konkurenci. Většina koaličních poslanců se přitom před volbami zavázala, že tuto normu, kterou do svého protikorupčního balíku zahrnula Rekonstrukce státu, podpoří. Nyní má návrh v péči ministerstvo vnitra, které má legislativně doladit dohodnuté kompromisní znění.

Bude to paskvil?

Podle Rekonstrukce státu ovšem podklad, který připravila náměstkyně Adriana Krnáčová (ANO), prý zcela mění původní podobu návrhu. „Přestože zadání k zapracování změn do textu zákona bylo jednoznačné, ministerstvo vnitra zcela v rozporu se zadáním kompletně přepsalo text do podoby nefunkčního paskvilu," sdělil právník Pavel Franc z organizace Frank Bold. Vadí mu především znejasnění zásadní podmínky funkčnosti zákona, tedy zneplatnění smluv. Z pravidel by se mohly vysvléknout i obchodní společnosti s většinovou majetkovou účastí státu. Mezi povinné osoby by také nemusely být zahrnuty příspěvkové organizace státu 
a územních samosprávných celků, které hospodařily v roce 2013 s 290 miliardami.

„Právě v tuto chvíli probíhá setkání všech zúčastněných stran, které se na vzniku zákona podílejí. Snaží se najít shodu na konečné podobě zákona tak, aby co nejvíce odpovídal požadavkům transparentnosti a byl skutečně důstojným protikorupčním právním předpisem," uvedl mluvčí Vladimír Řepka.

Nesouhlasí ani s interpretací navržené technické novely zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou poskytl Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti: „Aniž to evropská směrnice požaduje, návrh umožňuje prodloužit lhůtu pro poskytnutí informací o dalších pět dní, výrazně zvyšuje úhradu za informace u příspěvkových a obchodních organizací státu 
a samospráv, a naopak pro běžné úřady ruší možnost žádat úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání." Novela podle Vladimíra Řepky prošla rozsáhlým připomínkovým řízením a vláda ji projedná 31. srpna. „Tvrzení, že novela umožňuje zpoplatňovat jakoukoli žádost o informace, není pravdivé. Netýká se krajů, obcí, ministerstev a dalších státních úřadů," říká mluvčí. Doplnil, že základní zákonná lhůta pro vyřízení žádosti i nadále zůstává patnáctidenní.