Po několikatýdenních suchých dnech se zraky vodohospodářů znovu upínají na rybníky. Není to náhoda, protože právě tyto drobné vodní plochy mohou doplňovat podzemní zdroje vody, které v posledních týdnech dostávaly zabrat. Jenomže rybníků ubývá a místo nich jsou pole nebo zastavěné plochy. Zatímco nyní je v České republice něco přes 52 tisíc hektarů rybníků, v minulosti zaujímaly plochu přes 180 tisíc hektarů.

„Rybníky měly pro zadržování vody velký význam," uvedl předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák. Jako příklad uvedl rybniční systém ve východních Čechách, který před půltisíciletím vybudovali Pernštejnové. „Dnes už 
z těchto rybníků zůstaly jen ty největší," doplnil.

Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že rušení rybníků se začíná neblaze projevovat v současnosti. „Oblasti, v nichž jich bylo zrušeno nejvíce, tedy na jižní Moravě a ve východních Čechách, jsou ty oblasti, které nejvíce postihlo sucho," upozornil.

Před několika týdny vláda schválila plán boje se suchem. Podle Baráka se ovšem dostatečně nezabývá třeba klimatickými vlivy, které v Česku 
v budoucnu nastanou. „České republice chybí dlouhodobá strategie vodohospodářství na příštích čtyřicet, padesát let," řekl. Potíž je také podle něho v tom, že vodu mají 
v současné době na starosti dvě ministerstva. Zatímco agrární rezort má v gesci povrchové vody, problematiku podzemních vod zase řeší ministerstvo životního prostředí. Navíc plány, jak se se suchem vyrovnat, podle Baráka zohledňují spíše udržení vody v krajině než zásobování obyvatelstva pitnou vodou. „Není možné upřednostňovat ochránce přírody před zásobováním obyvatel pitnou vodou," doplnil.

Asi bilion korun

Právě na dodávkách vody se letos na mnoha místech sucho podepsalo. Ředitel SOVAK Oldřich Vlasák upřesnil, že se zásobováním měly problémy spíše menší obce, kterým však přispěchaly na pomoc větší vodárenské společnosti. „V každém kraji bylo pět až deset obcí, které byly dozásobeny. Rychle zareagoval i stát třeba půjčením techniky ze Správy státních hmotných rezerv," tvrdí Vlasák.

Nicméně poukázal na to, že zpravidla právě menší sídla mají zanedbanou vodovodní infrastrukturu, protože nemají peníze na její údržbu. Zatímco velké společnosti prodávají kubík vody zhruba za 70 až 80 korun, v malých obcích je tato cena daleko nižší.

Celá vodovodní infrastruktura v České republice má hodnotu asi bilion korun. Ročně by přitom potřebovala přibližně 18 miliard korun investic. V současné době jde ale do infrastruktury devět až deset miliard za rok.

Tím se dostáváme k ceně vody. Ministerstvo životního prostředí už dříve avizovalo, že by chtělo zvýšit poplatky za odběr podzemní vody. Pokud by tento plán prosadilo, Vlasák předpokládá, že se to dotkne i koncové ceny pro spotřebitele. Odhaduje, že by se jednalo o deset až patnáct procent, ale cenovou politiku budou vodárny určovat až na podzim.

Podle Vlasáka je však průměrná cena vody v Česku stále zanedbatelná. Za litr lidé zaplatí osm haléřů. Náklady na vodu by přitom z rozpočtu rodiny měly činit asi dvě procenta.

600 milionů kubíku pitné vody

V České republice se ročně vyrobí 600 milionů kubíků pitné vody, přičemž zhruba polovina pochází z povrchových a polovina z podzemních zdrojů. 
 Z tohoto čísla je zřejmé, že Češi spotřebu od roku 1989 výrazně snížili. Tehdy totiž spotřebovali přes miliardu kubíků.

Stojí za tím také novější technologie a snižování ztrát vody. Před čtvrtstoletím se 
v potrubí ztratilo 40 procent vody, v současné době zmizí 
18 až 20 procent.

Hydrolog Jan Unucka řekl regionálnímu Deníku: Režim „sucho" ještě nepominul

V posledních dnech pršelo, až to mnohým nemuselo být milé. Vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky ČHMÚ Jan Unucka ovšem upozorňuje, že vyhráno nemáme.

Několik dní prší. Nakolik tyto srážky sníží deficit vody z minulých měsíců? Dalo by se říct, že sucho pominulo?
Sucho nepominulo. Půda je nasycena přibližně na třetinu využitelné vodní kapacity půdy. Laicky lze říci, že jak na zemědělském, tak lesním půdním fondu je pro rostliny dostupná ani ne polovina „normálu". Samozřejmě je nutné přihlížet k tomu, zda se bavíme o nejvyšších partiích Jeseníků a Beskyd nebo nižších polohách Poodří, Opavska, Hlučínska nebo Osoblažska. Pole s obilninami před sklizní vypaří méně vody než vzrostlý bukový či smrkový les. Stejně tak nivní půdy kolem řek mají jinou retenční kapacitu než horské podzoly. O geologické stavbě povodí 
a hydrogeologii nemluvě. Situaci lze tedy shrnout tak, že 
s přihlédnutím k lokálním rozdílům režim „sucho" nepominul, vody je v krajině obecně stále podnormální množství a při odeznívání srážkové činnosti bude opět pokračovat mírná poklesová tendence ve vodních tocích 
i u hladin podzemní vody.

Podepsalo se letošní sucho nějak na kvalitě vody?
Ve vodních tocích bezesporu. Nadnormální teploty vody ovlivňují její kvalitu přímou úměrou. Ukazatele jako saprobní index (tzn. ukazatel znečištění vody rozkladem organických látek), biologická či chemická spotřeba kyslíku pak dokreslují to, že situace je pro živočichy povrchových vod stresující a lokálně i ohrožující zdravotní kondici či samotné přežití. Samozřejmě to ohrožuje zejména organismy s nižší tolerancí vůči vyšším teplotám, což je například pstruh potoční nebo bezobratlí se sníženou možností migrace. Podobná je i situace v krajině mimo vodní toky – na vodu náročné dřeviny, jako jsou smrk ztepilý nebo buk lesní, na exponovaných polohách i horských oblastech nedostatkem vody již silně trpí.

Vodohospodáři tvrdí, že pokud by nebyl opět v zimě sníh, mohl by nastat příští jaro problém. Dostatek sněhu už nebyl dvě zimy za sebou. Lze předpovědět, jestli v zimě bude více sněžit?
Sníh a jeho následné tání zejména v horských polohách ČR je základním mechanismem doplňování půdní vláhy a podzemních vod. Ty jsou pak v jarním období zdrojem vody pro rostliny a vody ve vodních tocích „i když zrovna neprší". Stačí pak sušší měsíce květen až červenec a situace už není dobrá, což ostatně letošní rok potvrdil, navíc tyto faktory byly umocněny vysokými teplotami vzduchu, kdy se ještě zvyšuje výpar a ztráta vody v krajině. Dlouhodobé předpovědi modely GCM na zimní sezonu z hlediska sněhových srážek zatím nenaznačují anomální průběh, nicméně zde je situace odvislá od rozložení tlakových útvarů a spojeného systému atmosféra-souše-oceán. Vývoj v severní větvi Atlantiku a severoatlantická oscilace (NAO) spolu s vývojem sibiřské tlakové výše budou pro teplotní a srážkový průběh zimy určující. Jednoduše řečeno – nemůžeme s jistotou tvrdit, kdy a kde spadne sníh 
z vody, která se ještě nevypařila z Atlantiku. Jen můžeme odhadovat s pomocí meteorologických a GCM modelů spíše sušší a mrazivější, nebo vlhčí a mírnější průběh začátku zimy.

Kdy v historii bylo na území ČR podobné sucho jako letos?
Můžeme zmínit výrazné sucho z roku 1947, ne tolik vzdálené sucho z roku 2003 nebo třeba vysoké teploty z roku 1983, 1992, 1994 a 2012.

Infografika.