Vodní záchranáři zahajují sezónu, úklidem

„Do údržby techniky se pouštíme každoročně už na přelomu března a dubna. Na vodě lodě samozřejmě dost trpí a opotřebovávají se. Před sezonou i po ní proto na všechna plavidla čeká důkladný servis,“ popsal Daniel Bartošek z místní skupiny vodních záchranářů Brno­-střed. Její členové se v létě starají především o bezpečnost návštěvníků na první z vodních nádrží Nových Mlýnů. Podobných místních skupin je na jižní Moravě celkem pět.

Další z týmů hlídá například třetí novomlýnskou nádrž i Brněnskou přehradu. „Hlídkování u vodních ploch patří k vůbec nejnáročnějším úkolům. Ne všechny místní skupiny se mu ale věnují. Záběr vodní záchranné služby je mnohem širší. Patří do něj třeba trénink plavčíků nebo příprava mládeže,“ popsal hlavní práci záchranářů předseda místní skupiny Brno-­město Pavel Plavina.

Takzvaně na suchu slouží například místní skupina Brno. „Je to trochu paradox. I přesto, že sídlíme asi čtyřicet metrů od vody, tak v létě zajišťujeme službu první pomoci jen v autokempu Merkur v Pasohlávkách na Břeclavsku. Máme totiž jen jeden člun, který je v katastrofálním stavu. Problém, s nímž se nejvíc potýkáme, je samozřejmě všude stejný. Peníze,“ povzdechl si předseda brněnského týmu Jiří Pravdík.

Jeho slova potvrzují i ostatní záchranářské týmy v kraji. „Sloužit na Brněnské přehradě je naší ctí. Ročně nás ale palivo, údržba člunů nebo provoz základny stojí desítky tisíc korun. A to přitom nepočítám práci lidí, kteří se záchranářství věnují zadarmo a ve volném čase,“ uvedl Plavina.

Dotace a příspěvky

Jediným jistým příjmem vodních záchranářů jsou totiž členské příspěvky. Přivydělat si mohou i hlídkováním u bazénů nebo na akcích pořádaných u vody. „Třetí možností je žádat o peníze z dotací a grantů. Například ministerstvo zdravotnictví nás ale v posledních letech nepodporuje vůbec,“ podotkl Plavina.
I tak je podle něj situace na jižní Moravě výrazně lepší než v jiných regionech. hlavně díky podpoře z kraje. Ten letos pošle záchranářům skupiny Nové Mlýny a Brno­střed zhruba milion korun.

Skutečné řešení ale záchranářům může přinést jen změna zákona. „Potřebujeme se dostat alespoň na úroveň horské služby, která je na rozdíl od nás přímo napojená na státní rozpočet,“ podotkl Josef Švec z prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.

Chtějí být všude. I na Vranově

Zatímco plavce u Novomlýnských nádrží nebo Brněnské přehrady záchranáři bedlivě sledují, u jiných vodních ploch na jihu Moravy úplně chybí. To se ale možná brzy změní. Podle připravované koncepce vodního záchranářství v Česku mají totiž záchranáři hlídat všechny velké vodní nádrže. Záchranářské týmy se tak možná vrátí i na Vranovskou přehradu.

Vedení Vodní záchranné služby Českého červeného kříže chce zbrusu novou koncepci představit v létě. „Do budoucna chceme dohlížet na všech větších vodních plochách nad sto hektarů,“ uvedl Josef Švec z prezidia Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.

Záchranářské týmy by se tak mohly objevit kromě Vranovské přehrady i u rybníka v Jedovnicích. Záchranáři takovému plánu drží palce. „Hlídky jsou potřeba na všech větších plochách, kam pravidelně jezdí turisté. A užitečné by bylo také navýšit počet stanovišť. Například na první novomlýnské nádrži, kde sloužíme, se za dva prázdninové měsíce vystřídá až tři sta tisíc turistů,“ podotkl Daniel Bartošek z místní skupiny vodních záchranářů Brno­-střed.

Nová koncepce také určí přísnější pravidla pro provozovatele vodních atrakcí, kteří zajištění bezpečnosti mnohdy odbývají. „Nad bezpečností plavců tak někdy bdí málo kvalifikovaný pracovník s kurzem záchranářského minima nevalné úrovně,“ podotkl Bartošek. Nakolik se připravovaná koncepce podaří prosadit, ale zatím není jisté. „Jednání pokračují velmi pozvolna. Spoléháme především na dobrou spolupráci s hejtmany,“ uzavřel Švec.

Šéf Místní skupiny Vodní záchranné služby ČČK Brno-město Pavel Plavina říká: Služba na přehradě je naše pýcha

ROZHOVOR – Pavel Plavina vystudoval na brněnské filozofické fakultě lingvistiku. Je majitelem jazykové školy. Už pět let ale také vede největší jihomoravskou skupinu vodních záchranářů. „Prostě jsem se jednou šel podívat za kamarády záchranáři na přehradu. A už jsme tam zůstal,“ popisuje své záchranářské začátky.

Brněnská přehrada byla loni vypuštěná. Kdy se na ni vodní záchranáři vrátí?
Naplno začneme znovu sloužit před přehlídkou ohňostrojů, tedy v polovině května. Měli jsme teď rok pauzu. Byla to ale přestávka tak trochu v uvozovkách. Přestože byla přehrada téměř prázdná, zabezpečovali jsme první pomoc na břehu.

Co na přehradě záchranáři zajišťují?
Děláme pravidelné objížďky člunem po vodní hladině. A jsme také připraveni denně od devíti hodin ráno do sedmi do večera zasáhnout ze základny na pevnině, pokud nás někdo přímo nebo telefonicky požádá o pomoc.

Peníze si musíte shánět sami. Kolik hlídání přehrady ročně stojí?
Jen benzin nás vyjde na několik desítek tisíc korun. Celkové náklady se pohybují okolo dvou set tisíc korun ročně. Služba na přehradě je ale naše pýcha. Děláme všechno proto, abychom v ní mohli pokračovat.

Peníze sháníte i na další aktivity. Místní skupina Brno­-město se hodně věnuje práci s dětmi.
Ano, před šesti lety se nám podařilo rozjet ve spolupráci se sedmi základními školami v Brně skutečně unikátní projekt s názvem Mladý vodní záchranář. Je to jedna z věcí, na kterou jsme velmi hrdí. Ale samozřejmě to obnáší celodenní práci trenérů, kteří se dětem věnují dobrovolně a zadarmo.

Čtěte také: Zachraňuje figuríny. Pomáhat chce i opravdovým lidem

LUCIE HRABCOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI