Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Sedláček: Volit Babiše? To je chování ovce se stockholmským syndromem

/ROZHOVOR/ Ekonom Tomáš Sedláček je mužem mnoha zájmů, debatér, esejista, optimista a srdcař. Momentálně se vedle svého oboru hodně věnuje teologii a logice. Vtipně podotýká, že slavní mistři logiky nekončili úplně dobře, protože jejich mozky tu zátěž nevydržely, ale "u nás, kde zároveň platí, že jedna je i není jedna, by se museli zbláznit asi za hodinu". 

20.1.2018 60
SDÍLEJ:

Ekonom Tomáš Sedláček..Foto: Deník / Divíšek Martin

Vrátil se právě z pobytu v cizině, kde v ústraní pracoval na své další knize, ale už je zase plně ponořen do současného dění, toho prezidentského především. 

Momentálně to vypadá, že není nic důležitějšího než to, kdo bude sedět na Pražském hradě. Je pro vývoj společnosti a osudy jednotlivců podstatné, kdo bude prezidentem?
Je to hrozně důležité, protože prezident reprezentuje lidskou stránku politiky. Premiér je výkonná funkce, má těžké zaměstnání, je to motor, strojovna. Prezident si může dovolit nemyslet jen na praktický chod země a mluvit o věcech zcela lidsky. Je paradoxní, že jsme si jako reprezentanty tohoto lidství zvolili Václava Klause a Miloše Zemana. Význam té funkce je enormní a je v symbolice. Kdyby tady někdo začal na ulici pálit hadr, nikterak vám to nebude vadit do chvíle, než zjistíte, že je červený, modrý a bílý a má tvar české vlajky. Věcně řečeno, je to jen kus potištěné látky, celá síla vlajky je v symbolice. Stejně jako prezident.

I vzhledem k masarykovské tradici je tedy žádoucí, aby na Hradě seděla osobnost, k níž by bylo možné do určité míry vzhlížet, dávat ji dětem za vzor, být na ni hrdí?
Když si uděláte seznam československých a českých prezidentů, zjistíte, že to žádná velká hitparáda nebyla. Pokud škrtnete Masaryka, Beneše a Havla, což byli výjimeční lidé a měli velkou zásluhu o tuto zemi dávno předtím, než se stali prezidenty, tak ti ostatní nic vynikajícího nepředstavují. Koneckonců jako Donald – jeho výkladním zbožím, které sám vystavuje, je arogance, tupost, pohrdání, nevzdělanost…  Je to přesně ten typ spolužáka, jehož nechcete mít ve třídě, bohatého, nafoukaného, hloupého a zlého. Jsem si třeba jistý, že Donald Trump za desetiletí v byznysu nějakou „chybu“ udělat musel a nevědomky dal peníze na jakousi sympatickou činnost charitativního typu, ale kdyby to řekl svým voličům, ztratil by body. Nehodí se to k němu, protože on je ten zlý, ostrý surovec, který staví zdi a má ve všem jasno. Jsou lidé, kterým to imponuje. U nás se Zemanem to bude podobné.

Není to tak, že se intelektuálové bojí vůbec pomyslet na to, že by Trump mohl mít, byť z vyšších principů mravních nepěknou, pravdu? A že většina národa tady opravdu nechce lidi z jiného civilizačního okruhu, neboť je ztotožňuje s teroristy či kriminálníky a chce je oddělit neprůchodnou zdí?
No a pak to budou židé, zrzci, modroocí, leváci a nevím kdo ještě? Pokud nechceme multikulturní společnost, jediná alternativa je společnost monokulturní. To my, světoví Češi, chceme? Hony na čarodějnice tady přece už byly. Tím si lidstvo prošlo, měli jsme tady ideologii nenávisti, hranic a zdí. Můžeme se k tomu klidně vrátit. Koneckonců pamatuji si, jak se v Praze Vinohraďáci pořád mlátili s Vršováky, protože jedni o druhých si mysleli, že jsou kreténi. Jde o to, jestli tyto primitivní pudy budeme v sobě potlačovat, nebo když nám někdo vrazí facku, dáme mu pěstí a ještě ho nakopeme, aby si to pro příště zapamatoval. Jenom proto, že někdo má negativní zkušenost s třemi nepříjemnými zrzky, kteří ho zklamali, snad nebudeme všechny zrzky věšet na kandelábr. To není věc etiky, ale logiky. Přitom klidně 90 procent občanů České republiky může demokraticky rozhodnout, že se zbavíme všech zrzků, protože něčím vybočují.

Zmůže s tím něco prezident?
Prezident je tu od toho, aby neustále připomínal, že demokracie je určitá kultura – a ne způsob hlasování. Měl by to být člověk, který lidem řekne, aby se nebáli, protože Česká republika se nikdy ve světě neztratila. Václav Klaus naopak strašil, že se rozpustíme v Evropské unii jako kostka cukru v čaji. To nebylo jen špatné proroctví, ale očividné lži a vědomé strašení, jimž nemohli při své inteligenci věřit ani Klaus, ani Zeman. Jen využívají strachu lidi, kteří se v tom neorientují, jako prodejce cetek, který se vám jen vysměje, že jste mu věřili. Některé lidi není třeba urážet, stačí citovat jejich minulé výroky a pozorovat, jak se s nimi vyrovnají.

Vážně chcete hledat logiku v politických výrocích? Stačí si připomenout vystoupení prezidenta Zemana po prvním kole volby, kdy vyjevil totální změnu názoru ohledně televizních debat s tím, že s Jiřím Drahošem půjde do dvou, neboť víc by už byla nuda. Najednou chce jít do televizí čtyř a vyčítá soupeři, že ctí jeho původní návrh.
To by mi nevadilo. Že jsou lidé zákeřní až zlí a mění názory podle toho, jak se jim to hodí, bych dokázal pochopit. Nechápu ale, že se to někomu líbí, že tomu někdo fandí. Máme premiéra, který podle všeho vytuneloval 42 milionů, vyhrožuje, nadává a nic nevysvětluje. Jeho počínání chápu, protože z toho něco má, ať už peníze, nebo moc a pocit slávy. Ale to, že člověk, kterého podvádí, ho nadšeně volí, je nepochopitelné. To je chování ovce, ovce se stockholmským syndromem.

Jenže argumentace Andreje Babiše je překvapivě jednoduchá a účinná – vy jste mě, pane Kalousku, Sobotko a Fialo, zrodili, vaše tradiční strany plné korupce, kmotrů a prázdných frází.
No a co? I kdyby stokrát, no a co? Také stvořili tisíce poctivých podnikatelů, kteří se na nic vymlouvat nemusejí. Kdo se vymlouvá, asi se vymlouvat musí. To s tím, zda někdo krade, přece nemá nic společného. Nebo je to přiznání k vině? Zpět k logice – kolik jsme zažili debat, které vedly k nějakému jasnému závěru? Občas se to daří v USA, například při sporu o tom, zda náměstí při Trumpově inauguraci bylo přeplněné. Moderátor to nad slunce jasně vyvrátí, vezme člověka z Trumpova tábora, ukáže mu fotku a zeptá se, zda bylo, nebo nebylo přeplněné. Dotyčný prohlásí, že bylo. Moderátor opáčí, pokud tohle je přeplněné, tak co je potom tohle? A předloží mu snímek z Obamovy inaugurace s dvěma miliony lidí. To je velké vítězství faktů a logiky, bez ohledu na ideologii. V logice jedna musí znamenat jedna, plus je plus a rovná se znamená rovná se. Přeplněné náměstí musí znamenat přeplněné náměstí. Jestli se dál chceme bavit, tak jedna musí znamenat jedna, ne jedna a půl.

Co když neznamená?
Pak nemá smysl pokračovat v hovoru. Tuhle jsem měl debatu s jedním teologem o trojjedinosti Boží. Ptal jsem se ho, jestli není paradox, že máme tendenci Boha jako spirituální entitu vyjadřovat matematicky. A proč zrovna trojjediný, proč ne třeba šestnáctijediný nebo Ludolfovo či Eulerovo číslo? Proč je tak důležité, že je jeden a ne třeba jeden a půl? Vždyť se kvůli tomu vedly války, kvůli číslu vlastně! Když se řešilo, jestli Ježíš Kristus byl Bůh, nebo člověk, byl s tím obrovský problém, až nějaký génius vymyslel, že byl ze 100 procent Bůh a ze 100 procent člověk. Na to říkám, že buď sto procent znamená sto procent, nebo neznamená, ale pak to nepoužívejme. Pokud jedna plus jedna plus jedna znamená jedna, jak tvrdí teologové obhajující Boží trojjedinost, říkám fajn, ale pak se musíme shodnout, že jedna neznamená jedna, plus není plus a rovná se neznamená rovná se a tři není tři. A pak nemá cenu se bavit.

A nedostali jsme se po skončení bipolárního uspořádání světa do situace, kdy věci skutečně přestaly být jednoznačné, snadně  pochopitelné a jaksi předem dané? Možná je na čase přiznat, že jedna nemusí být jedna, protože většina lidí začala jednat iracionálně, pod taktovkou hemisféry ovládající emoce.
A dovedete si představit, jak to bude hezké, až se hegelovské kyvadlo zhoupne na druhou stranu? Těším se na to, až se za pět sedm let dožijeme toho, že si lidé začnou vážit pravdy, vědecky verifikovaných výsledků a faktů. Že skončí doba fake news, kdy se na pravdu kašle a volí se podle pocitů. A proto se také hrozně těžko dostávají do politiky pozitivní emoce. Možná se to trochu povedlo Obamovi, jehož lidé chtěli volit ne proto, že je menším zlem. Pak politikům zbývá negativní energie, s níž pracují třeba Trump a Zeman. Jim by v očích jejich voličů uškodilo, kdyby se prezentovali jako hodní, milí, přívětiví, otevření a tolerantní. Po nich se chce, aby byli sekerníci.

Líbila se mi vaše poznámka o bipolaritě. Ona neskončila, jen se ze světové úrovně USA vs. SSSR přenesla na vnitronárodní. Všimněte si, že ať se u nás volí parlamentem nebo přímo, vždy to skončí nerozhodně. To je vlastně neuvěřitelné. Za 26 let jsme nezažili ani jednu jednoznačnou volbu, která by vedla k silné vládě. Jako by byl národ naprogramovaný na nerozhodnost. A stejná situace je i dnes.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ

Autor: Kateřina Perknerová

Nahravá se anketa
20.1.2018 VSTUP DO DISKUSE 60
SDÍLEJ:

SERVIS


Jiří Pospíšil.
5 10

Opozice kritizuje rozpočet. Pospíšil: Vláda rozdává populistické dárečky

Grant William Robicheaux, Cerissa Laura Rileyová
5

Predátor v bílém plášti. Americký chirurg znásilnil stovky žen

Tunel Blanka slaví třetí narozeniny. Alternativní objízdné trasy stále chybí

Přesně před třemi lety v sobotu 19. září 2015 byl zahájen zkušební provoz tunelového komplexu Blanka. Od té doby jím projelo již přes 100 milionů aut, což potvrzuje jeho stěžejní vliv na dopravu v Praze. Celý objekt byl během této doby důsledně monitorován a naměřené výsledky dokazují, že stavební objekty fungují správně podle předpokladů projektu.

V Londýně před mešitou najelo auto do lidí, zranilo tři muže

V Londýně dnes krátkce po půlnoci najelo auto do lidí, vážná zranění utrpěli tři muži. K incidentu došlo nedaleko mešity na severu města. Policie uvedla, že čin nevyšetřuje jako teroristický útok, jde ale o vážný zločin. Podle svědků řidič před islámským centrem Al-majlis Al-Hussaini na silnici Edgware Road provolával protiislámská hesla. 

Jako před pěti lety: Plzeň jde v Lize mistrů proti ruskému velkoklubu CSKA

/INFOGRAFIKA/ Je to tady. Napjaté čekání na fotbalový svátek je u konce. Fotbalisté Viktorie Plzeň dnes potřetí v historii rozehrají základní skupinu Ligy mistrů, nejprestižnější evropské klubové soutěže.

Biskup Jan Baxant: Přijmu každého, kdo se se mnou chce setkat. I Ratha

/ROZHOVOR/ Lidé se pozastavují nad tím, že se hlava litoměřické diecéze potkala s Davidem Rathem. Kontroverzního kandidáta na senátora litoměřického obvodu tím prý ale biskup Jan Baxant ve volbách nemínil nijak podpořit.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT