V případě Zemana chtělo podle průzkumu primárně 77 procent jeho voličů, aby pokračoval v prezidentské funkci. Pro 22 procent Zemanových voličů bylo hlavním motivem to, aby se hlavou státu nestal Drahoš.

Výsledky korespondují s dalším šetřením Kantar TNS, podle něhož se pro Zemana 72 procent jeho voličů rozhodlo už před prvním volebním kolem, zatímco pro Drahoše to bylo 52,5 procenta. Po prvním kole a v následujícím týdnu se pro Drahoše rozhodlo 41,5 procenta voličů, pro Zemana 20 procent. Těsně před finále Zeman přilákal na svou stranu 7,5 procenta svých voličů, Drahoš 5,5 procenta.

Zdroj: Denik

Zemanovy voliče nejvíce ovlivnily televizní debaty v týdnu před volbami, a to z 45 procent, uvedl průzkum. Podle jeho zpracovatele Pavla Ranochy sice přelivy mezi voliči v tomto týdnu nebyly výrazné, zejména úterní první duel kandidátů v televizi Primě mohl aktivizovat některé skupiny obyvatel.

Ze dvou pětin ovlivnily Zemanovy voliče podle průzkumu jak informace z médií, tak prezidentovy názory, jednání a zkušenosti s ním. Drahošovi voliči byli ovlivněni zejména informacemi z médií (59 procent), televizními diskusemi (34,5 procenta) a názory a zkušenostmi (31,5 procenta). Častěji než Zemanovi voliči byli ovlivněni sociálními sítěmi, doporučením přátel a rodiny. V nejmenší míře ovlivnilo voliče obou kandidátů doporučení osobností - u Zemanových voličů ze dvou procent, u Drahošových z 5,5 procenta.

Zemanovi k vítězství pomohli podle Ranochy zejména jeho voliči v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kteří přispěli k celkovému nárůstu účasti na 66,6 procenta v porovnání s prvním volebním kolem. Zemana podle Ranochy volily čtyři pětiny podporovatelů KSČM a SPD, v menší míře pak také voliči ANO, kteří se k hnutí přiklonili od sociální demokracie.

Průzkum se uskutečnil v týdnu před druhým volebním kolem, mezi 21. a 25. lednem. Osloveno bylo 1060 respondentů.