S jednotlivými kandidáty na prezidenta se vězni mohli seznámit prostřednictvím sdělovacích prostředků. „Odsouzení mají obvykle možnost sledovat televizi, poslouchat rádio i číst noviny, a seznámit se tak s kandidáty, pro které případně budou hlasovat. U vězňů odsouzených za závažnou trestnou činnost nebo u vazebně stíhaných osob může být možnost užívání sdělovacích prostředků zčásti omezena," vysvětlila mluvčí vězeňské služby Gabriela Pohlová.

Pro účast vězňů v prezidentských volbách je zapotřebí, aby měl vězeň v pořádku osobní doklady. Dále musí být vyškrtnut ze stálého seznamu voličů a buď být zapsán do zvláštního seznamu voličů ve volebním okrsku „své" věznice, nebo mít platný voličský průkaz. „Pokud je vězeň umístěn ve věznici náležející do stejného volebního okrsku, jako je jeho trvalé bydliště, postačí mu k účasti ve volbách platné osobní doklady," dodala mluvčí.

Volit mohli i na celách

Volby ve věznicích se obvykle konají v improvizovaných volebních místnostech, někde se ale může volit s přenosnou urnou i na celách. Volební komise věznici navštíví s přenosnou volební schránkou. Volební místnosti ve věznicích jsou upraveny podobně jako jiné volební místnosti, je zde mimo jiné zástěna pro manipulaci s hlasovacími lístky, volební schránka i dostatečné množství hlasovacích lístků pro všechny oprávněné voliče.

Po prezidentské amnestii vyhlášené na Nový rok zůstalo ve věznicích zhruba 16.300 vězňů. K 1. lednu jich vězeňská služba evidovala 22.638, počet propuštěných na základě amnestie činí podle aktuálních údajů 6326 lidí. Podle informací policejního prezidia spáchali amnestovaní vězni na svobodě celkem 178 deliktů, z toho 98 trestných činů a 80 přestupků.