Jde o náhradu za radar?
To v žádném případě. Radarová základna měla být aktivním systémem proti případnému raketovému útoku. Toto je pasivní zařízení. Znamená to, že bychom dostali informaci v případě, že by raketa byla vystřelena a její předpokládaný dopad by byl někde ve střední Evropě.

Je to vzkaz americké strany, že nás berou jako plnohodnotného partnera?
Ano, je to pozitivní signál a byli bychom blázni, kdybychom se k němu postavili zády. Samozřejmě my nemáme žádné družice a nejsme schopni podobné informace získat sami. Pokud by toto zařízení skutečně u nás bylo, je to důležitá a dobrá zpráva.

Čekali Američané s návrhem až na naše volby, jinými slovy, nepřišli by s ním, pokud by vládu sestavovala ČSSD?
Pokud vím, neformální diskuse na toto téma probíhaly už od loňské říjnové návštěvy viceprezidenta Bidena. Rozhodnutí o vyčlenění dvou milionů dolarů na tento projekt ovšem padlo až tento týden.

Jde o plánovanou součást ochrany evropského území?
Je to první krok k budoucímu systému protiraketové obrany v rámci NATO.

Myšlenka, že by se do něj zapojilo i Rusko, která zazněla při pražském summitu Obama Medveděv, je stále živá?
Platí nabídka, aby Rusko do toho systému bylo nějakým způsobem zapojeno. To je ale samozřejmě věcí mnoha a mnoha dalších jednání.

Středisko protiraketové obrany může být v ČR už v půlce roku 2011

Centrum včasného varování protiraketové obrany USA by v České republice mohlo začít fungovat v polovině 2011, prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra. Doplnil, že na financování projektu by se po roce 2012 měla podílet i česká vláda. Terminál střediska budou obsluhovat čeští vojáci, které na základě sjednaného memoranda přijedou zaškolit Američané, vysvětlil v televizní diskusi Otázky Václava Moravce ministr obrany. „Nebude to žádná velká smlouva, nepůjde se s tím ani do parlamentu,“ dodal.

Vondra podotkl, že ČR má – stejně jako ostatní státy – vlastní prostředky obrany vzdušného prostoru. „Všem nám jde o to, abychom věděli, jestli do našeho vzdušného prostoru neproniká nějaký nepřátelský nebo cizí prvek,“ uvedl. České systémy však podle něj „nejsou schopny registrovat“ události v oblasti Blízkého východu. „Z hlediska informovanosti české armády, z hlediska informovanosti všech bezpečnostních složek je to samozřejmě důležitý prvek a byli bychom blázni, kdybychom se k této možnosti otočili zády,“ zdůraznil ministr obrany.

Spojené státy vyčleňují dva miliony dolarů (38 milionů korun) pro roky 2011 a 2012 na stavbu střediska v ČR. Další financování je předmětem debat s představiteli USA a také závisí na vývoji jednání o celkovém protiraketovém systému v rámci NATO. „Předpokládám, že toto se stane jednou z mnoha součástí toho (aliančního) systému, nikterak výlučnou nebo exkluzivní, ale přesto důležitou,“ řekl ministr Vondra. „Asi ano, stejně tak jako my financujeme monitoring protivzdušné obrany státu,“ odpověděl Vondra na otázku, zda by část nákladů na středisko měla po roce 2012 nést i Česká republika. Roční náklady neuměl odhadnout, ale „řádově desítky milionů korun“ jsou podle něj cenou, za kterou se vyplatí informace ze systémů mít.

Čtěte také: Nečas: Centrum včasného varování bude součástí obrany NATO

Pokud se středisko stane součástí alianční obrany, je podle něj možné usilovat o sdílení nákladů. „Myslím, že všechny evropské státy NATO budou Spojenými státy žádány, aby do toho určitý příspěvek – do celého toho systému – daly,“ poznamenal ministr. Zdokonalení systému podle něj potřebují především evropské země aliance.

Podle Vondry v současnosti „není na stole“ žádný další návrh, který by do ČR umísťoval aktivní prvky protiraketové obrany. „Z toho, jak jsou dnes karty rozdány, tak my jsme o náš konkrétní podíl přišli, bohužel,“ poznamenal ministr. Střely systému by podle něj nyní měly být rozmístěny v Polsku a zřejmě v Rumunsku, radarové systémy asi v Turecku. Podle původních smluv české strany s administrativou amerického prezidenta George Bushe měl v ČR vyrůst právě radar systému. Proti tomu v Česku mnoho lidí protestovalo. Poté, co Bushův nástupce v Bílém domě Barack Obama systém přehodnotil, začala jednání o nové podobě zapojení. V nich pokračovala i úřednická vláda premiéra Jana Fischera. Nynější návrh USA podle Vondry přijali ministři obrany a zahraničí této vlády Martin Barták (za ODS) a Jan Kohout (za ČSSD). (ČTK)