„Přes všechny chyby a omyly to byl svým způsobem zlatý věk. Obnovili jsme svobodné a demokratické poměry, změnili hospodářský systém, v němž se nezpochybnitelně zlepšila životní úroveň a možnosti všech aktivních lidí, a občané žili v míru a na Západě ukotveném bezpečí," soudí Vondra. Za klíčové výdobytky polistopadové éry přitom považuje zakotvení ČR v NATO a v Evropské unii a smír s Německem.

Lidská práva

Mnohem kritičtější je k aktuálnímu politickému dění, z něhož odešel na konci roku 2012, když rezignoval na post ministra obrany ve vládě Petra Nečase (ODS). Smutný je zejména z přístupu nynější vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a prezidenta Miloše Zeman k politice obhajoby lidských práv ve světě, na jejíž úkor prosazují ekonomické zájmy.

„Obhajoba základních lidských práv a svobod a solidarita s utlačovanými ve světě českou zahraniční politiku zdobila téměř celé čtvrtstoletí. Nikterak to státu nebránilo prosazovat i jeho ekonomické zájmy," říká bývalý velvyslanec v USA a pozdější šéf české diplomacie a ministr pro evropské záležitosti.

„Nyní zahájili všichni ti Zemanové, Babišové, Mládkové, Drulákové a Filipové výprodej této politiky. Navíc to dělají v předklonu a velmi nedůstojným způsobem. Suverenita naší republiky dostává na frak," tvrdí Vondra, který dnes vede Centrum transatlantických vztahů při soukromé vysoké škole Cevro Institut.

Přebujelost dotací a regulací

Za velké chyby v Česku během posledních 25 let pokládá zřízení krajů, přebujelost dotací a regulací v politice. „Ideový střet kolem míry přerozdělování nahradila společná láska k betonu. Politiku začali nepřiměřeně ovlivňovat veksláci a lidi to pochopitelně naštvalo," uvedl člen ODS, který měl vliv na vládní dění v Česku v letech 2006 až 2012.

„Nyní se do politiky napřímo tlačí oligarchové, kteří ovládají média, vládu i byznys. Mám docela obavy, kde to jednou skončí," dodal Vondra ve zjevné narážce na aktivity ministra financí, šéfa hnutí ANO a majitele holdingu Agrofert Andreje Babiše.

Vyrovnání s komunistickou minulostí v Česku hodnotí bývalý mluvčí Charty 77 a spoluautor petice Několik vět poměrně pozitivně. „Ve srovnání s Poláky, Maďary a dalšími národy střední a východní Evropy jsme se s minulostí vyrovnávali rychleji a docela do hloubky – například restitucemi a lustracemi. Mohli jsme samozřejmě udělat víc, ale mnozí tomu kladli do cesty překážky. Komunistický režim byl totalitní, po revoluci jsme neměli minulostí nezatížené právníky, soudce ani vyšetřovatele. A řešit minulost nějak radikálně je s časovým odstupem stále těžší," míní.

„Samostatnou kapitolou je tolerance značné části veřejnosti vůči komunismu. To je české specifikum, které mě neustále zaráží. Mějme se před tím na pozoru," apeloval Vondra.