Součástí setkání byla výstava s názvem Za hranice povinností - diplomaté ocenění titulem Spravedlivý mezi národy, kterou připravilo izraelské velvyslanectví v ČR.

"Největší hrozba ideologií s obdobnými důsledky je to, že přichází pomalu, plíživě a nenápadně. Jako u nemoci je třeba začít bojovat už s prvními příznaky, protože po rozvinutí nákazy už je léčba náročnější a vyžaduje někdy i drastické zákroky," uvedl Vondráček. Nejlepší je podle něj prevence. Na setkání hovořili i někteří další politici a významné osobnosti.

Setkání bylo podle pražského arcibiskupa Dominika Duky také vyjádřením nesouhlasu s růstem antisemitismu v části západní Evropy a "teroristickými útoky, které jsou v duchu politické korektnosti bagatelizovány či zamlčovány". Nestačí projevy solidarity v době, kdy i významné organizace typu UNESCO vydávají antijudaistická prohlášení, uvedl Duka. Svůj projev zakončil židovským pozdravem "šalom".

Předseda Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma upozornil na výzvy některých současníků k likvidaci spoluobčanů jiné víry a národnosti. Podle něj i proto Česko musí zůstat členem svobodného světa, demokratického Západu, a lidé by podle toho s vědomím minulosti měli i v prezidentských volbách vybrat demokratickou a svobodnou budoucnost.

"Řekl jsem, že smyslem připomínání obětí nacistického třídění lidí za účelem vyvraždění části z nich je nezapomenout na oběti. Ale je to jen část významu této vzpomínky. Druhým, neméně významným smyslem je nezapomenout, že rasismus a xenofobie, které vedly k vraždám v minulosti, mohou stejně tak způsobit tragédie a vraždy rovněž v přítomnosti a v budoucnosti," řekl Klíma. Podle něj musíme být znepokojeni, "jestliže u nás, ale ještě více v některých dalších středoevropských zemích, zaznívají veřejně antisemitské a xenofobní výroky, a dokonce i výzvy k likvidaci spoluobčanů jiné víry či jiné národnosti. Nezapomeňme, k čemu takové výroky vedou, jestliže jejich autoři získají dostatečný veřejný a politický vliv, a dělejme vše, co můžeme, aby k tomu nedošlo," dodal. 

"Nacisté dovedli ke zrůdné dokonalosti něco, co může znovu propuknout kdykoliv a kdekoli," uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na etnické čistky v některých částech světa. "Fanatismus existuje pořád, společnost je rozdělena čím dál víc," dodal. Podle něj je popírání holokaustu nebezpečné a je třeba nebýt lhostejný. Hlavním poselstvím holokaustu je podle bývalého vězně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Tomáše Radila zastavit podobné vyhlazování a nedopustit, aby se opakovalo.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zemřelo 250 tisíc Židů.