Na enormní počty výjezdů hasičů upozorňují statistiky generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. „Jezdíme více. Nárůst tam je i s ohledem na to, že jsme vyhověli lidem více než v minulosti,“ potvrdil mluvčí ředitelství Martin Kavka. Ke dni 5. srpna měly hasičské sbory napříč republikou 5 184 výjezdů k obtížnému hmyzu za rok 2024. Za celý rok 2023 jich přitom bylo pouze 5 535.

Jenže to ještě nemusí znamenat, že hmyzu je skutečně víc než v jiných letech. Shoda na tom v odborných entomologických kruzích není. „Mně osobně se to nezdá. Lidé o tom hodně mluví, ale nezdá se mi to horší než v jiných letech. Teď je sezóna, vosy jsou letní záležitost. Je hezky, lidé sedí na zahrádkách, kde vosy láká sladké a podobně. Možná si víc všímají,“ uvedl pro Deník entomolog Oblastního muzea v Mostě Pavel Krásenský.

Opatrný byl také entomolog Aleš Bezděk z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. „Ukazatelem toho, že je vos více, jsou hlášení hasičů o výjezdech, kterých má být více než v jiných letech. Není to ale celorepubliková záležitost, situace je horší v některých regionech, jinde je ale výjezdů zhruba stejně jako v minulých letech,“ vysvětlil.

Na světě existuje více než 120 tisíc druhů vos

  • Žijí na všech kontinentech vyjma Antarktidy
  • V Česku jsou nejtradičnějšími druhy vosa obecná (Vespula vulgaris) a vosa útočná (Vespula germanica)
  • Hnízda si vosy staví v dutinách stromů a také v zemi. Často i na střechách a půdách
  • Vosy se primárně živí cukry, včetně nektaru, ovoce a medovice mšic. Potomky ale krmí živočišnou stravou – jiným hmyzem. Proto jsou predátory například pro včelu medonosnou

Důvody, proč se počty vos regionálně liší, mohou být různé. Roli zřejmě sehrálo i počasí. „Někde měly vosy přes zimu a na jaře lepší podmínky, které ovlivnily jejich početnost,“ doplnil Bezděk. Právě na jaře, kdy udeřily v Česku tuhé mrazy, si vosy staví hnízda.

Likvidace vos hasiče zatěžuje, omezí výjezdy

Samotní hasiči upozorňují, že letos vosy nejsou agresivnější než jindy. A že si lidé zvykli volat hasiče i k případům, kdy by měli volat spíše odbornou firmu. Přesto jim ale hasiči vyhoví a k zásahu vyjedou. Kapacity ovšem nemají nafukovací. „Podle statistik z předchozích let bývá ve druhé půlce léta ještě více těchto případů. Už není v kapacitách hasičů zasahovat u všech nahlášených událostí s výskytem obtížného hmyzu. Navíc není primárním posláním hasičů likvidovat obtížný hmyz,“ připomněl mluvčí hasičů Karlovarského kraje Martin Kasal.


Nahrává se anketa ...

Sbor začne uplatňovat jasná pravidla, kdy na pomoc vyjedou. Půjde o veřejné budovy, jako jsou školky, školy nebo nemocnice a podobně. „U ostatních veřejně dostupných míst - parky, komunikace, cyklostezky, koupaliště a podobně - budou volající odkázáni na správce prostoru nebo obec,“ doplnil Kasal.

Vosy jsou i užitečné, zničení hnízda si rozmyslete

Pokud na vosí hnízdo narazíte, rozmyslete si, zda je nutné ho ničit. Vosy totiž entomologové považují i za hmyz užitečný. A nejen oni. „Jde o zahrádkářům velmi prospěšný hmyz, který zlikviduje spousty hmyzích škůdců. Navíc vosy ani sršně samy od sebe na člověka neútočí. Je rovněž dobré vědět, že kromě královny všichni ostatní v zimě zahynou a nové potomstvo se do původního hnízda nevrací,“ informovali odborníci z Českého svazu ochránců přírody.

Podle entomologa Aleše Bezděka by lidé měli plně bez pozornosti nechávat vosí hnízda, která najdou ve volné přírodě. „Osobně bych ho nechal i na zahradě a případně řešil pouze ta hnízda, která člověku překáží a působí komplikace – třeba na půdách, střechách a podobně,“ poznamenal.

Pokud se chcete vosího hnízda zbavit, je nejlepší zavolat odbornou firmu, hasiči také doporučují spreje na likvidaci hmyzu.

Vosí jed je to nejmenší zlo, záleží na dávce

Vosí bodnutí bolí, ale zdravotně ohrožuje pouze alergiky. Mezi nimi se vedou diskuze, zda nejsou dnešní vosy „jedovatější“ než v minulosti. Podle odborníků to žádné studie publikované v posledních dvou dekádách nedokládají. „Poznatky o tom, že by se chemismus vosího jedu změnil, mi známy nejsou,“ řekl Bezděk.

Vosám se ale často křivdí a traduje se o nich, že jsou pro alergiky větším nebezpečím než včely. Ve skutečnosti má včela výrazně toxičtější jed. Zajímavostí také je, že chemismus jedu včely a sršně je stejný. Pouze sršeň, díky své velikosti, do „oběti“ vpraví větší dávku.

Jak ošetřit hmyzí bodnutí a poznat alergii?

  • U alergie na hmyz je zákeřné, že o ní člověk většinou neví, dokud žihadlo nedostane. Diagnostikovaní alergici před každou sezónou „fasují“ soubor léků, které reakci potlačí. U ostatních hmyzí bodnutí sice nevyvolá zdraví ohrožující stav, ale bolí. Postup by měl být následující:
  • Odstraňte žihadlo (vosa ho v těle nenechá!) - nesvírejte ho prsty ani pinzetou, vyškrábněte nehtem.
  • Místo vpichu zchlaďte
  • Lidová lékárna radí ránu potřít šťávou z cibule, moderní farmacie sází na volně prodejné masti, které by neměly chybět v žádné lékárničce

zdroj: Národní zdravotnický informační portál