Šest kilometrů v hodině, to je maximum, jakým mohou handicapovaní jezdit s elektrickými vozíky. Pokud ho překročí, hrozí jim pokuta, protože v tu chvíli už by se jednalo o zvláštní vozidlo a museli by na něm mít mimo jiné registrační značku.

Rychlejší chůze

Podle skupiny zákonodárců je ale tato rychlost příliš nízká a v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích navrhují, aby se zvedla na patnáct kilometrů v hodině. „Nyní je to v podstatě rychlejší chůze. Pokud ale potřebují vozíčkáři zrychlit třeba na přechodu, tak nemohou,“ říká poslanec Ondřej Veselý (ČSSD), který stojí v čele této skupiny.

Navrhovaná rychlost podle něj a jeho kolegů odpovídá rychlejšímu běhu člověka, a navíc při srážce vozíku nehrozí nikomu vážnější zranění. Sami handicapovaní a lidé, kteří s nimi pracují, jsou v této otázce na vahách. Na jednu stranu by změnu přivítali, na druhou stranu může přinést problémy.

Stížnosti z venkova

Mnozí zdravotně postižení se prý totiž cítí současnou rychlostí limitováni a mají občas obavy o vlastní bezpečí. Podněty v tomto směru přicházejí hlavně od lidí, kteří žijí v malých městech či na vesnicích, kde není rozvinutá infrastruktura. „Například nejsou mezi obcemi chodníky, takže se musejí pohybovat po krajnici vozovky, míjejí je kamiony, autobusy, přejíždějí na vozíku frekventované křižovatky a cítí se pak ohroženi na životě,“ říká Hana Sixtová, sociální pracovnice České asociace paraplegiků – CZEPA.

Z tohoto hlediska by určitě zvýšení doporučovala, ale k nastavení rychlosti je potřeba přistupovat individuálně. Mezi uživateli mohou být děti či osoby, které trpí kombinací zdravotních potíží, a ovládání vozíku ve vysoké rychlosti by pro ně mohlo být obtížné. „Když žádáte o přidělení elektrického vozíku, tak musíte podstoupit psychologické vyšetření, protože je to typ dopravního vozidla,“ říká Sixtová. Technické nastavení rychlosti by se tak prý mělo odvíjet od výsledku psychologických testů.

Podle Jaroslavy Frankovéz Pražské organizace vozíčkářů je sice současná rychlost nízká, ale ne vždy by bylo zvýšení přínosem. „Na kraji silnice se dá jet rychleji, ale na chodnících bych patnáct kilometrů nepovolovala,“ míní.

Ministerstvo dopravy přitom s návrhem souhlasí. „Kromě důvodů v návrhu tato rychlost koresponduje také s celoevropskou normou,“ říká mluvčí Zdeněk Neusar.