„Den co den lítám po televizích a rádiích ne proto, že jsem farář, ale protože vysvětluji něco k restitucím. Můj ksicht je spojován s bojem církví o majetek, což je tedy danajský dar, ale je to tak,“ přitakává lehce naštvaným tónem Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické.

Letmý pohled na jakýkoliv výzkum veřejného mínění potvrdí, že většina obyvatel Česka je proti vracení církevního majetku a finančnímu narovnání. Jde vždy přibližně o dvě třetiny lidí. Podle velkého sčítání lidu z loňského roku se k příslušnosti k nějaké církvi hlásí něco málo přes milion lidí. I když Ruml upozorňuje, že na statistická data se dá dívat i jinak: „Společnost neříká, že nechce evangelíky nebo katolíky, ale jen to, že se lidé zříkají odpovědi ve věcech víry. Stejně se nepřipojili k české národnosti nebo vlastenectví.“

Neodbytné otázky

Politici vládnoucích tří stran, kteří s představiteli 17 církví podepsali dohodu o nápravě křivd v naturální i finanční podobě, se nicméně nevyhnou otázkám, proč v době, kdy se šetří úplně na všem, má stát být právě k církvím tak štědrý.

Slogan, že aspoň částečně je nutné vrátit to, co bylo ukradeno, je obecně přijatelný. Proti majetkovým restitucím téměř nikdo nic nenamítá. Ale proč peníze? „Jde o komplexní dohodu, stát se musí vypořádat s tím, jak řešit financování církví. Podle zákona z roku 1948 zatím za její provoz, především platy duchovních, zodpovídá on,“ říká ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha. Majetek církví byl před tímto datem rozdělen tak, že 98,5 procenta vlastnili katolíci, což by ostatní poškozovalo. Připravovaný zákon navrhuje, že finanční náhrada ve výši 59 miliard korun bude rozdělena v poměru 80:20 ve prospěch římskokatolické církve.

Nezpochybnitelným argumentem ve prospěch rychlého vyřešení restitucí je dvacetiletá blokace 48 tisíc hektarů půdy, s nimiž nemohou obce nijak nakládat. „Už o tom nechci slyšet, mluvit, ani nic,“ řekl Deníku František Kadlec, starosta Skorošic na Jesenicku. Řeč je o domě pro jedenáct rodin, na jehož stavbu marně obec šest let žádala o dotace. Stojí totiž částečně na pozemku, který je kvůli blokačnímu paragrafu nedobytný. „Ačkoliv máme smlouvu o smlouvě budoucí a církev je připravena nám pozemek bezúplatně předat, nebylo to nic platného. Až se páni v Praze dohodnou, bude po všem,“ dodává starosta. Dům nakonec postavili i tak, na jaře dodělají fasádu a lidé se budou stěhovat do nového, ale vše mohlo probíhat rychleji.

Podobné trable mají radní v Kunštátu na jižní Moravě. Zamrzlé jsou v jeho okolí především pozemky, kde by se mohly stavět domky pro mladé rodiny. Proto považují vyřešení restituce církevních majetků za jednu z prioritních věcí.

Štícha nemá obavy, že by si s vráceným majetkem církev nevěděla rady: „Budeme ho využívat jako dosud, pole budeme pronajímat, budovy opravovat a na lesy vytvoříme speciální správní strukturu.“ Podotýká, že „kodex kanonického práva funguje tisíc let, je stále vylepšován a na nakládání s církevním majetkem velice důsledně pamatuje“. Koneckonců odborná veřejnost považuje konkrétně lesní církevní správu za vzorovou. Pro představu, pražská arcidiecéze spravuje majetky v řádu několika miliard, výnosy jsou 120 milionů ročně.

Od pondělka je ovšem na české politické scéně dusno právě kvůli penězům pro církve. Věci veřejné odmítají zákon podpořit, pokud nebude jasné, kde na ně ministr financí vezme peníze. Premiér Petr Nečas řekl, že když ministři VV pro návrh nezvednou ruku, půjde na Hrad s návrhem na jejich odvolání.

Tam by mohl najít podporu. Prezident Václav Klaus, který jako premiér církve významově přirovnal ke spolkům zahrádkářů nebo turistů, nyní smýšlí jinak a restituce podporuje.

Véčkaři se do středečního rána mají rozhodnout, zda kvůli penězům pro církev shodí vládu.

Neznabozi už si přišli na své

„Neznabozi nemají nárok na argument, že ze své kapsy financovat něco, s čím nemají nic společného. Můžou být rádi, že komunisti církvím majetek znárodnili, protože právě ten dotuje i jejich léky či školy dvěma miliardami ročně,“ podotýká Joel Ruml.

Podle něj Národohospodářský ústav spočítal, že majetek, který byl církvím zabaven, vydělal státu 230 miliard korun, zatímco stát jim v platech duchovních vrátil 60 miliard. A Ruml uzavírá: „Viděl jsem plno machrů, kteří měli moře po kolena, a najednou se dostali do životní situace, kdy je všechno jinak. Pak hledají faráře, aby se ho zeptali: Existuje i pro mne odpuštění? Víte, já občas chodím do vězení a pár takových jsem viděl. I pro takové tu jsme, nikdo neví, kdy nás některý z nich bude potřebovat, ale až dojdou peníze na provoz církví, budou na farářovy dveře klepat marně, prostě za nimi nikdo nebude.“

Mohli by vařit pivo. Cisterciáci místo toho platí nájem za ruiny

Vyšší Brod – Podstatnou část areálu vyšebrodského kláštera vrátil stát řádu cisterciáků na základě restitučního zákona z roku 1991. Zbytek zůstal nadále v jeho majetku. Dodnes je ten rozdíl vidět. To, co bylo řádu navráceno, je opravené buď celé, nebo aspoň z podstatné části. Majetek, který zůstal vlastnicky nevyřešen, chátrá.

Například dočasným správcem objektu klášterního pivovaru je Pozemkový fond. Až do doby vypořádání státu a církve tak není možné s tímto majetkem jakkoliv nakládat. Je fakticky deponován ve správě Pozemkového fondu, který provádí opravy, jen když to nařídí místně příslušný stavební úřad. To se stalo třeba před několika lety poté, co budova pivovaru částečně vyhořela.

„V současné době máme v nevyřešených restitucích zhruba 3,5 tisíce hektarů lesů a 350 hektarů rybníků,“ upřesnil převor vyšebrodského kláštera Jan Justin Berka. Část z lesních porostů ale navždy zmizela pod hladinou Lipenského jezera.

Zhruba třetina areálu vyšebrodského kláštera, založeného v roce 1259, je dosud ve vlastnictví Bytového podniku Most, což je už dlouhá léta státní podnik v likvidaci. V padesátých letech minulého století získal část kláštera k rekreaci svých zaměstnanců a dělníků ze severních Čech. Když se na počátku devadesátých let minulého století převáděl majetek zpátky na cisterciácký řád, tato část byla opomenuta a zůstala v konkurzní podstatě bytového podniku. O třetinu kláštera se tak vlastně nikdo nemůže starat, nemůže na její opravu získat žádnou dotaci, úvěr a ani ji jakkoliv využít, protože prostory jsou z velké části zdevastované.

Senátor Tomáš Jirsa, převor kláštera Justin Berka a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák požádali Krajský soud v Ústí nad Labem, aby správkyni konkurzní podstaty vyměnil, protože nekoná. Soud jim nevyhověl s tím, že k tomu nevidí důvod.

Cisterciáci se ovšem zachovali velice galantně a od podniku si objekt pronajali za 17,5 tisíce korun měsíčně. „Nemáme z toho ani korunu, naopak jen výdaje. Ale udělali jsme to, abychom mohli alespoň opravit střechu, jinak se to celé promáčí a spadne,“ nastínil řešení převor.

Klášter se přitom může stát Mekkou turistů. Kromě skvostných knihoven je i místem odpočinku Petra Voka, posledního Rožmberka.

ZDENĚK ZAJÍČEK

PŘEHLED CÍRKEVNÍCH RESTITUCÍ VE FORMÁTU PDF KE STAŽENÍ ZDE