Kolem 8,7 tisíce sdílení dosáhl ke středečnímu poledni 21. dubna příspěvek, který 19. dubna devět minut po půlnoci zveřejnila na svém facebookovém profilu uživatelka označující se jako Kollerka Danka Bastet.
„Šlo o zametání stop“
V textu provázeném fotkou čtyř samopalů vzhledu československé útočné pušky vzor 58 (SA 58), opřených o nárazník auta bez poznávacího čísla, se mimo jiné píše: „Exploze ve Vrběticích v roce 2014 byly zinscenovány za účelem zametení stop po chybějícím inventáři ve skladech, kdy tisíce kusů zbraní a munice byly ze skladů vyvezeny na Ukrajinu, ale odtamtud zbraně a munice pokračovaly do Sýrie do rukou tehdejší Free Syrian Army a později Islámského státu bojujícího proti Bašáru Asadovi, a to v ostrém rozporu s mezinárodním zbrojním embargem na dodávky zbraní do Sýrie.“
Podle dalších údajů zveřejněných v tomto komentáři se prý zbraně z Vrbětic dosud nacházejí v Sýrii a ruská GRU vede jmenné svodky na ty české občany a členy českých tajných služeb, kteří za jejich dodávkami od roku 2012 stáli, protože ty zbraně prý v Sýrii zabíjely ruské vojáky.
„Když se ze skladu ztratí zbraně, nebo když je ve skladu rozkrádačka, nebo když velitel skladu začne se zásobami ‚podnikat‘ a přeroste mu to přes hlavu… a nejde dohledat tisíce kusů zbraní, munice, granátů, raket, raketometů, RPG sestav a další výzbroje, tak se to řeší obvykle dvěma způsoby. Buď si velitel skladu prožene kulku hlavou a v dopise na rozloučenou se přizná, anebo nechá celý sklad vyletět do povětří,“ píše se v příspěvku, podle nějž se právě tohle stalo v roce 2014 ve Vrběticích.
Syrští povstalci prý dostali zbraně od dodavatelů z Ukrajiny, která ale byla jen překladištěm. Dokládat to má fotografie zmíněná v úvodu, která podle komentáře zachycuje české samopaly SA-58 z výzbroje Free Syrian Army, které se nyní prodávají v Sýrii na černém trhu. Spousta věcí ve zmíněném příspěvku ale zjevně nesedí.
Tak to být nemohlo
Fotografie zbraní opřených o nárazník neidentifikovatelného auta, bez jakýchkoli rozpoznatelných znaků okolí, samozřejmě neříká sebeméně nic o tom, kde byla pořízena a za jakých okolností.
V době, kdy došlo k výbuchům ve Vrběticích, zbrojní embargo na dodávky zbraní do Sýrie již více než rok neplatilo, skončilo 31. května 2013. „Že část zbraní ze skladu ve Vrběticích mohla skončit i v Sýrii, je věc veřejná a nemusel nikdo nic tajit,“ upozorňuje server Manipulátoři.
Sklad nepatřil české armádě, ale soukromé společnosti Imex Group, takže nemusel mít žádného velitele. Při první explozi, k níž došlo 16. října 2014, zahynuli dva zaměstnanci této firmy, Vratislav Havránek a Luděk Petřík. Podle právního zástupce Imex Group Radka Ondruše byli oba ve věku kolem 60 let. Při druhé explozi již nezahynul nikdo.
Firma podle Ondruše v rozhodné době s Ukrajinou ani Sýrií neobchodovala ani nedisponovala informacemi, co hodlá s nakoupeným vojenským materiálem udělat kupující.
Zajištění vázlo
Celá zóna však nebyla podle dostupných informací ani před výbuchy a dokonce ani po nich nijak zvlášť zabezpečená. Podle informací Zlínského deníku ze září 2017 zadržela policie ještě v červenci roku 2017 skupinu pěti mužů, kteří využili děr v oplocení střeženého perimetru a od konce roku 2016 do května 2017 chodili do areálu krást zbraně. Dva z nich pak obvinila z nedovoleného ozbrojování. Při domovních prohlídkách u nich zabavila dvacet samopalů, ostrou munici, bodáky a pažby.
„Nevíme, kolik toho ukradli, nevíme, kolik toho prodali a druhá věc je, že nevíme, jestli to byla jediná parta, která tam chodila,“ prohlásil v roce 2017 pro Zlínský deník právník firmy Imex Radek Ondruš. Doplnil tehdy, že policie pochybila hlavně v tom, že střežení v této oblasti stáhla, ale nechala samopaly a ostatní munici volně uložené. „Ostrahu stáhli pryč, aniž by se uklidil jediný samopal,“ tvrdil Ondruš.
Policie se tehdy hájila, že uzavřít hermeticky vrbětický areál není v jejích silách. Výbuch skladu přitom podle tehdejšího vyjádření Ondruše rozmetal samopaly, raketomety i munici do okruhu několika stovek metrů.
Jako přes kopírák
Případy rozkrádání munice po výbuchu, které policie skutečně řešila, nicméně posloužily dalším anonymním účtům na sociálních sítích, aby šířily očividně zkopírovaný zpochybňující komentář: „…7let starý čin,11.2.2019 byli odsouzeni pachatelé. klasická rozkradacka staré munice, navíc munice špatně uskladněné atd.. a teď mám uvěřit , že Rusové? Proboha co by z toho asi měli? Tak nějak nechápu…“ (ponecháno s pravopisnými chybami).
Tento komentář, vypadající jako osobní stanovisko, se v naprosto shodné podobě objevil v řadě internetových diskusí, podepsán různými uživateli, jež se ve většině vyznačovali tím, že jejich účty neměly žádnou minulost, podle níž by se dal uživatel skutečně identifikovat.
Rozkrádání munice po výbuchu ve skutečnosti nijak a ničím nezpochybňuje současné závěry vyšetřování.