Ti jsou vrozenými vadami vůbec celkově postiženi častěji než dívky. Ty více trpí deformacemi nohou či kyčlí. Velmi časté jsou stále rozštěpy rtu i patra nebo Downův syndrom. S tím se předloni narodilo dvacet chlapců a patnáct holčiček.
Podle odborníků by přitom vad bylo ještě mnohem víc. Na spoustu z nich se dnes přijde už v těhotenství. „Díky stále se vyvíjejícím technologiím dokážeme na některé vrozené vady přijít už během těhotenství. Dají se tedy řešit už v prenatálním stadiu,“ vysvětluje předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. „Jsou-li zjištěné vady neslučitelné se životem, těhotenství může být předčasně ukončeno,“ dodává Dvořák.
V roce 2006 se takto podařilo odhalit vrozené vady plodu u šesti set těhotných žen. Téměř tři čtvrtiny těchto těhotenství, často s velice závažným poškozením plodu, byly na žádost ženy ukončeny interrupcí.
Důležitým faktorem je věk matky
Podle informací, které právě zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), připadá na deset tisíc živě narozených dětí 357 vad. Vedle velmi závažných, jako například Downův syndrom, jsou to i jevy, které kvalitu života nemusí nijak ovlivnit.
„U 3774 dětí bylo zaznamenáno více než pět tisíc vrozených vad. Z toho vyplývá, že dvacet procent dětí se narodilo s více vadami najednou,“ řekla Deníku Jana Wiesnerová z ÚZIS. „Naše údaje dále potvrzují pravidlo platné už od šedesátých let, že více jsou postiženi chlapci,“ upozorňuje Wiesnerová.
Možnost vrozené vady u dítěte roste s věkem matky. Podle údajů ÚZIS představují největší riziko matky nad pětačtyřicet let, rizikovou skupinou jsou pak i velmi mladé matky do 19 let.
S tím přitom někteří odborníci zásadně nesouhlasí. „Nemyslím si, že by se daly obecně stanovit nějaké rizikové skupiny, protože spousta vrozených vad se objevuje u dětí, jejichž matky do žádného z údajně rizikových faktorů nepatří,“ tvrdí šéf České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.
Uznává však, že věk nad pětatřicet let je z hlediska vrozených vad nebezpečný. Starší matka musí pravidelně docházet na genetické prohlídky a vyšetření, její věk totiž může ovlivnit například počet chromozomů dítěte a podobně.
Jediným opravdu nebezpečným a potvrzeným faktorem je podle VladimíraDvořáka závislost matky na alkoholu: „V takovém případě se dítě rodí s abstinenčními příznaky a většinou několika vrozenými vadami, jak fyzickými, tak psychickými.“
Diagnostika na výši
Nejvíce postižených dětí se v roce 2006 narodilo v Moravskoslezském kraji (568), následuje Karlovarský kraj (541) a Praha (389). Vůbec nejméně dětí s vrozenou vadou registroval kraj Jihomoravský (245).
Česká republika patří mezi země se spíše vyšším počtem dětí narozených s nějakou vadou, stejně jako Dánsko, Norsko, Island. Není to však vysloveně negativní zpráva. Čísla totiž vypovídají také o vysoké kvalitě diagnostiky a zdravotnické statistiky.
Výskyt vrozených vývojových vad lze v některých případech ovlivnit. Vliv má totiž nejen životní prostředí nebo genetika, ale také životní styl matky.
Ovlivnitelná rizika vyplývají především z negativního chování a špatných osobních návyků matky, což znamená nadměrné pití alkoholu, kávy s kofeinem a samozřejmě také kouření. Existují ale i nemoci, které výrazně zvyšují riziko výskytu vrozené vady, například špatně léčená cukrovka.
Léky a prostředí
„Velký vliv na zdraví plodu může mít i užívání různých léků, například některých antiepileptik. Známé jsou případy, kdy vinou působení těchto léků dětem chyběly končetiny,“ řekl Tomáš Fait z gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Podobné účinky mohou mít i léky proti migrénám,“ dodává Fait.
Velkým rizikem pro zdraví miminek je rovněž zhoršující se stav životního prostředí. Stav ovzduší se u nás začal zhoršovat začátkem tohoto desetiletí, kdy se kvůli zdražení zemního plynu lidé začali vracet k vytápění domácností uhlím a dalším neekologickým palivem. V současnosti překračuje znečištění platné normy zhruba na třetině území republiky.
Postižené děti dostanou víc peněz
Těžce nemocné dítě znamená pro rodinu kromě citové zátěže i velkým břemenem finančním. Nyní mají rodiče takto postižených dětí nárok na rodičovský příspěvek ve výši 7600 korun do sedmi let věku.
Pokud o svého potomka pečují i nadále doma, mohou si zažádat o roční podporu na provoz motorového vozidla 9900 korun, a příspěvek na péči. Musí však podstoupit složitou proceduru testování stavu své ratolesti.
Body se udělují za samostatně nezvládnutelné úkony, například neschopnost sedět, stát, chodit, najíst se, obléknout, umýt se a podobně. Což se netýká třeba dětí s onkologickým onemocněním nebo některými srdečními vadami.
Snad v lednu
Minulý týden v tomto systému udělala sněmovna zásadní změnu. Díky návrhu sociálního výboru a pěti poslanců ODS prodloužila nárok na výplatu rodičovského příspěvku až do15 let věku dítěte s dlouhodobým zdravotním postižením. Nesmí ale čerpat dávku na péči. Alena Páralová (ODS) soudí, že tento průlom odstraní zjevnou nespravedlnost v nároku na sociální pomoc.
Proti však ostře vystoupil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), podle něhož novela odčerpá ze státní kasy pět miliard ročně. To Páralová náklady odhaduje maximálně na miliardy dvě.
Je pravděpodobné, že zákon pozmění Senát a bude pak na sněmovně, v jaké podobě ho schválí. Vedení ODS už svým pěti rebelujícím poslancům pohrozilo stranickými sankcemi. Novela by měla platit od ledna příštího roku. (kp)