„Přestože z tohoto výsledku nejsme nadšeni, respektujeme rozpočtové možnosti," sdělil k celkovému poklesu po dnešním zasedání rady její předseda Jakub Fischer. Celkový rozpočet vysokých škol by se měl pohybovat kolem 21,7 miliardy korun. V tomto roce přitom školy dostaly přidáno 700 milionů korun v porovnání s rokem 2012 a průměrný normativ na jednoho studenta se tak zvýšil z 30.546 korun na 32.401 Kč ročně. Léta předtím si ale vysoké školy soustavně stěžovaly na podfinancování.

Nesouhlas

S čím ale vysoké školy rozhodně nesouhlasí, je pokles peněz na výzkum od ministerstva školství. Na tyto účely by mělo jít celkem 10,1 miliardy bez započítání peněz z EU a finančních mechanismů. Konkrétně vysoké školy by pak dostaly 4,8 miliardy, oproti letošku by tak přišly o 291 milionů.

„Pokles prostředků na institucionální podporu výzkumu, vývoje a inovací je zcela v rozporu s významem této oblasti a se strategickým cílem ČR do roku 2020 investovat do výzkumu jedno procento HDP z národních veřejných zdrojů," upozornil Fischer.

Zubaři mají výjimku

Rada také uvedla, že ministerstvo školství zaplatí vysokým školám na rok 2014 o 14.636 stu­dentů méně než letos. Snížení počtu studentů se nevztahuje jen na zubařské studijní programy. Zubaři mají totiž výjimku, hrozí jejich nedostatek. Veřejným vysokým školám přitom už v uplynulém akademickém roce klesl počet studentů o dvě procenta, soukromým vysokým školám o 11 procent.

Proti snižování počtu studentů akademici nemají námitek. Ministerstvo tak reaguje na demografický pokles a zároveň brzdí takzvanou masifikaci vzdělání. Univerzity mohou přijmout studentů kolik chtějí, výuku těch, které přijmou nad limit, jim ale ministerstvo neproplatí.